Jak uvedl, pokud člověk během práce v kanceláři špatně sedí, část svalů bude přetížena a naopak další část bude uvolněná. Z krátkodobého hlediska to není nic hrozného, ale pokud takhle člověk sedí každý den, může to vést ke tlaku na obratle.

Výsledkem pak bude zakřivení páteře, které nevypadá hezky a může také poškodit vnitřní orgány. Vyhnout se těmto potížím pomůže jednoduché pravidlo, řekl Kabyčkin.

„V kanceláři musíte dodržovat tzv. pravidlo 90. To znamená, že mezi trupem a přední plochou stehna by měl mít člověk úhel 90 stupňů. Mezi stehenní kostí a bércovou také. To znamená, že kolenní kloub by měl k podlaze svírat úhel 90 stupňů. Chodidlo by mělo být k podlaze také pod úhlem 90 stupňů. Toto pravidlo by se mělo dodržovat,“ tvrdí přesvědčeně lékař.

V kanceláři by se zaměstnanci měli vyvarovat také pozice „noha přes nohu“. Podobná poloha totiž škodí nejen páteři, uvedl lékař.

„Sedět s nohou přes nohu je škodlivé nejen pro páteř, ale také pro klouby a žíly dolních končetin. Během této polohy jsou žíly přiškrcené, průtok krve se zpomaluje a vznikají křečové žíly. Mohou se také vytvořit krevní sraženiny. A pokud bude v pohybu tato krevní sraženina, může to způsobit velmi mnoho komplikací,“ uvádí.

Kabyčkin také doporučuje alespoň jednou za hodinu nebo dvě vstát od stolu. Podle jeho názoru může mít pozitivní vliv na zdraví i velmi krátká procházka.

Sedavý způsob života

Britští lékaři napsali v březnu v časopise Journal of Epidemiology & Community Health o tom, že nízká úroveň tělesné aktivity a sedavý způsob života jsou spojeny s každým desátým úmrtím člověka na světě.

V posledních letech se začali lékaři a sociologové aktivně zajímat o to, jak sedavý způsob života a nízká úroveň tělesné aktivity ovlivňují zdraví a chování lidí. Před několika lety vědci zjistili, že lidé, kteří se nehýbou, trpí mnohem častěji cukrovkou, srdečními a cévními chorobami a jinými nebezpečnými zdravotními problémy, které jim značně zkracovaly život.

Jak ukázaly jejich průzkumy, lidé, kteří chodili 2 nebo 3 hodiny denně nebo pracovali vestoje, měli v průměru menší index tělesné hmotnosti, méně trpěli vysokou úrovni cholesterolu v krvi a žili v průměru o několik měsíců déle.

Skoro všem těmto výdajům a ztrátám se dá zabránit, zvýšíme-li průměrnou tělesnou aktivitu alespoň o 50 procent, napsali v závěru autoři článku.