O možnosti zvolit si svou smrt by se mohlo hlasovat ve Sněmovně už v letošním roce. Předkladatelka zákona o asistované sebevraždě Věra Procházková to zmínila na jednom ze setkání s novináři.

 „Já mám 100% genetiku, která předpovídá, že zemřu na rakovinu, už mám i vyšetření. Všechny nás to čeká a já bych chtěla mít možnost se rozhodnout. Byť jsem lékařka a mohla bych si ty léky nadávkovat sama,“ uvedla Procházková ve svém rozhovoru pro Blesk.

„Vedla mě k tomu i úmrtí v rodině. Všichni zemřeli na rakovinu. Já jsem některé z nich, i zdravotníky, doprovázela. Umírali způsobem, který se mi vůbec nelíbil. Moje matka umírala tak… Nemohla jsem jí pomoci, protože ten zákon neexistoval,“ dodala poslankyně.

V původním návrhu jde o  jasná pravidla. Člověk musí být starší 18 let, musí jít o pacienta s nevyléčitelnou chorobou (nikoli ale psychiatrického rázu) a žádost musí pacient podat sám. Vše pak musí schválit komise na sobě nezávislých lékařů.

„Platí, že jedinec si o eutanazii řekne sám. Stále se setkávám s lidmi, kteří na to čekají. Jedna paní má syndrom suchého oka, neustále má bolesti. Základem existence člověka je ,myslím, tedy jsem', a takhle to kolikrát nejde,“ zdůraznila Procházková.

Za poslední rok prošla mnoha diskuzemi, nyní hledá podporu ve Sněmovně. To, že zákon podporují například Piráti, potvrdila i první místopředsedkyně strany Olga Richterová.

„Chceme, aby se v těch nemnoha případech, kdy jde o nevyléčitelné nemoci, kdy to několik lékařů potvrdí a kdy si to pacient sám přeje, aby v takovýchto jednotkách případů ta volba svobodná byla,“ okomentovala.

Reakce na návrh

Negativní postoj má k návrhu členka zdravotního výboru Alena Gajdůšková (ČSSD).

„Jsem proti zavedení eutanazie z několika důvodů. Měli bychom se raději více snažit, aby lidé mohli důstojně a bez utrpení přirozeně dožít,“ řekla poslankyně.

Senátorka Šárka Jelínková se také vyjádřila proti: „Je to náš jednoznačný postoj. Pro mě je to lidsky nepochopitelné a zkušenosti ze zahraničí ukazují, že například v Holandsku se rozšiřuje okruh lidí, kteří chtějí odcházet ze života dobrovolně, nebo lidé s mentálním postižením, nebo senioři s demencí… Je to pro mě neuchopitelné téma.“

Zmínila ale, že je zapotřebí zapracovat na paliativní i domácí péči, aby lidé umírali důstojně.

Připravovaný zákon narazil právě na nepochopení lékařů. „Obětí je lékař, pokud není psychopatem. Jakou byste měli emoci, kdybyste se museli podílet na něčí smrti?“ zmínil známý psychiatr Radkin Honzák loni na celodenní konferenci, kde se o eutanazii diskutovalo.

Podle poslankyně a  doktorky Procházkové, která více než  20 let pracovala na ARO (oddělení anesteziologie a resuscitace), se zákon dostane do rukou poslanců co nejdříve. Procházková dodala, že pokud jde o kritické situace, používala zákon o ústavním referendu.  

Na závěr Procházková informovala, že cítí podporu ze strany odborníků a lékařů. „Prezident lékařské komory tvrdí opak, ale já s nimi mluvila. Členové České lékařské komory budou i mezi 20 odborníky, o kterých jsem mluvila na začátku,“ řekla.

Návrhy zlegalizovat eutanazii v Česku už byly i dříve. Uceleným pokusem byl návrh trestního zákoníku z roku 2004. Zákon jako takový pak navrhoval Senát v roce 2008, tehdy se asistovaná sebevražda skrývala pod názvem „zákon o důstojné smrti“. Ten se snažili poslanci v nezměněné podobě vzkřísit v roce 2016.