Na stránkách serveru ParlamentníListy.cz se Koller vrátil k prohlášení předsedkyně Evropské komise von der Leyenové, předsedy Evropské rady Michela a předsedy Evropského parlamentu Sassoliho k 75. výročí osvobození táborů Osvětim-Březinka. V něm se tvrdí, že „před pětasedmdesáti lety osvobodily spojenecké síly nacistický koncentrační tábor Osvětim“.

Bezpečnostního analytika pobouřilo, že v prohlášení chybí zmínka, že těmi spojeneckými silami byla sovětská Rudá armáda a že za koncentračním táborem, ve kterém bylo zavražděno přibližně 1,4 milionu lidí, stáli Němci, a nikoliv pouze nacisté.

„Nelze přehlédnout další vítězství euromarxistické pravdy a lásky, především té pravdy v německé bruselské EU,“ napsal Koller, podle něhož se jedná o příklad ilustrativní lži, která opět dokazuje, že „lež a korupce jsou základními pilíři EU“.

„Soustava více než 40 koncentračních táborů komplexu Osvětim, později Osvětim Březinka (Auschwitz-Birkenau), především nebyl nacistický koncentrační tábor, ale německý,“ upozornil analytik.

Přitom poukázal na to, že jako dozorci tam působili nejen Němci, ale i přes dvě stovky Ukrajinců. V tomto ohledu poukazuje i na hlasy v Česku, které se zastávají skupin ukrajinských nacionalistů, jež bojovaly proti Rudé armádě.

Koller obvinil západní spojence z toho, že ačkoliv věděli o hromadném vraždění Židů, nepodnikli žádné letecké útoky na táborový komplex Osvětim-Březinka či železnici, po které se do tábora smrti převáželi vězni.

„Opakovaně nejen uprchlíci, ale reprezentanti světového židovstva požadovali bombardování komplexu táborů Osvětim-Březinka. Kupodivu se nic takového nestalo,“ napsal. „Až po válce vyšel najevo ostudný fakt, že USA i Británie nechtěly přijímat židovské uprchlíky,“ dodal.

Verzi, že Spojené státy a Británie nechtěly pomoci zachránit velký počet evropských Židů kvůli obavám z uprchlických vln, vyslovil například uznávaný autor David Wyman ve své knize The Abandonment of the Jews: America and the Holocaust 1941–1945.

Bezpečnosntí analytik zdůrazňuje, že tvrdit, že koncentrační tábor v Osvětimi osvobodily abstraktní spojenecké síly, je stejně nesmyslné jako tvrdit, že se Rudá armáda podílela na operacích západních spojenců.

„Rudá armáda byla jednou z hlavních tří ve spojenecké koalici proti nacistickému Německu a jeho fašistickým satelitům. Ovšem tvrzení, že Osvětim osvobodila spojenecká vojska, je asi stejně smysluplné jako tvrdit, že Rudá armáda se vylodila na Sicílii nebo v Normandii, protože byla součástí spojenecké koalice,“ zdůraznil Koller.

V této souvislosti se pozastavil i nad tím, že na poslední oslavy vylodění v Normandii nebyl pozván ruský prezident, „zato se tam předváděla reprezentantka Německa Merkelová a tvářila se, že Němci vlastně byli na straně vítězů“.

Podle něj se proto jedná o „pokračování snahy německého vedení EU o změnu oficiální historie s cílem postupného zamlčování německých zločinů z období druhé světové války a v posledních letech před druhou světovou válkou“.

Přitom Koller definoval „euromarxismus“, který podle něj ovládl evropské instituce a jenž za toto přepisování historie může. Podle něj se jedná o „politickou ideologii tvořenou spojením koloniálního imperialismu, trockismu, islámského neomarxismu Garaudyho, protibělošského rasismu a byrokratického teroru Bruselu, realizovanou cestou podpory menšin a sexuálních úchylek všeho druhu vůči životním zájmům evropských národů, států a jejich základu rodině, a to ve službách nadnárodních globalistických korporací a jejich evropské služky německého rasistického kolonialismu a revanšismu“.

Na skutečnost, že v Evropě dochází k přepisování dějin 2. světové války, již dříve upozornili bezpečnostní analytik Jan Schneider, který si rovněž povšiml zmíněného prohlášení čelních představitelů EU, i bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor, jenž se pozastavil nad reportáží v České televizi, ve které se uvádělo, že Rudá armáda do Osvětimi pouze „dorazila“, a nikoliv, že tábor osvobodila.