Existuje názor, že lidé mluvící dvěma a více jazyky jsou pozornější a lépe se soustředí na více úkolů. Experimenty to však nepotvrzují vždy. Například při srovnání bilingvistických dětí z Baskicka se španělskými monolingvistickými dětmi nebyly zjištěny žádné přednosti vyplývající ze znalosti druhého jazyka.

V případech, v nichž se potvrzuje kladný účinek, byly průzkumy často prováděny s omezeným výběrem jak co do počtu účastníků, tak co se týče jejich sociálního a ekonomického postavení: bilingvističtí lidé patřili k imigrantům nebo členům etnických menšin, kteří mají jiné postavení ve společnosti než představitelé monojazyčné většiny.

Vědci z vědeckovýzkumného ústavu Vysoké školy ekonomické se rozhodli spolu se zahraničními kolegy prozkoumat vliv dvojjazyčnosti na mozkovou činnost ve stejnorodé skupině, aby vyloučili problém nestejnorodosti respondentů.

„Nevyváženost parametrů ve skupinových experimentech je častým problémem průzkumu lidského chování,“ říká Jurij Štyrov, hlavní vědecký pracovník Střediska neuroekonomie a kognitivních výzkumů a vědecký ředitel Ústavu kognitivních neurověd Vysoké školy ekonomické.

„Vyrovnat všechny parametry mezi kontrolní a experimentální skupinou je prakticky nemožné. Objevuje se mnoho různých faktorů, včetně sociálních, které je těžké  kontrolovat v jednom experimentu.“

Pro svůj experiment vybrali 57 studentů Vysoké školy ekonomické, pro něž nebyl druhý jazyk mateřským jako u bilingvistických lidí, ale naučili se ho během studia. Uměli anglicky v různé míře, někdo lépe, někdo hůře. Vědci předpokládali, že úroveň znalosti druhého jazyka by měla korelovat s činností funkce kognitivní kontroly.

„Naše pracovní hypotéza spočívala v tom, že čím lépe umí účastník druhý jazyk, tím více ho používá. A musí tedy častěji přepínat pozornost z mateřské ruštiny na cizí angličtinu, což znamená větší účinek zlepšení činnosti kognitivní kontroly,“

řekl Andrej Mjačikov, jeden z autorů výzkumu.

Autoři nejdříve otestovali účastníky ve znalosti angličtiny a pak prověřili činnost kognitivní kontroly  pomocí testu na pozornost, který umožňuje změřit rychlost lidské reakce.

Podstata testu spočívala v tom, že účastník měl co možná nejrychleji stisknout na klávesnici správnou klávesu, jakmile se na obrazovce objeví určitý podnět. Tento test ověřuje aktivaci takzvaných sítí pozornosti, které zodpovídají za udržování pozornosti, soustředění pozornosti a přenos pozornosti z jednoho stimulu na druhý.

Výsledky výzkumu ukázaly vzájemnou souvislost mezi úrovní znalosti cizího jazyka a kognitivní kontrolou. Čím lépe studenti znali cizí jazyk, tím rychleji splnili úkoly testu.

Daný průzkum svědčí o tom, že použití způsobu, který bere v úvahu relativní míru znalosti druhého jazyka, poskytuje více informací ke zhodnocení souvislosti mezi tímto parametrem a kognitivními schopnostmi.