Při útoku syrské armády v pondělí ráno zahynulo několik tureckých vojáků. V odvetu vpadla kolona turecké armády do Idlíbu a zabila, jak se chvástá, až 76 syrských vojáků. Damašek nic nepotvrdil. Bylo to první přímé střetnutí syrské a turecké armády, které může mít dalekosáhlé následky, jak se obává André Ballin v článku pro Handelsblatt ze 4. února.
Vede to samozřejmě k napětí mezi Ruskem a Tureckem, jak dokládají i Erdoganova slova ze zmíněné návštěvy Ukrajiny, citovaná ve Handelssblattem
I ze smrti vojáků obviňuje Erdogan Rusko: „Byli jsme trpěliví. Kvůli útokům syrského režimu, před kterými Rusko zavírá oči, uteklo na naše hranice více než milion lidí. Turecko se nesmíří se smrtí svých vojáků." Turci v pondělí zahájili protiútoky proti syrské armádě a Erdogan varoval Rusko, „aby se nestavělo do cesty“.
V úterý 5. února pak v tureckém parlamentu vyhlásil Assadovi ultimátum: „Útoky na naše vojáky v Idlíbu jsou novou érou v Sýrii. Jedná se o úmyslné útoky. Teď po těchto útocích to nebude stejné jako předtím! Řekl jsem Putinovi, že buď Assadův režim vrátí k limitu dohody ze Soči, nebo je sami donutíme, aby to udělali!
Důrazně žádáme syrskou armádu, aby opustila oblasti v okolí tureckých sledovacích stanovišť v Sýrii. Má na to čas do konce února. Pokud ne, udělíme vám lekci a uděláme to sami!
Naše vzdušné a pozemní síly se budou volně pohybovat ve všech oblastech našich operací a v Idlibu a budou provádět vojenské operace podle potřeby! “, řekl Erdogan turecké vládní tiskové agentuře Anadolu Ajansi.
Blízká budoucnost nám ukáže, jak daleko Erdogan zajde. Autor článku v Handelsblattu se obává, že by mohlo dojít k přímé konfrontaci člena NATO s Ruskem, jako se to stalo už v roce 2015 při setřelení ruského bojového letounu nad Sýrií. Situace ale není stejná a doba, která uplynula, ukazuje, že Erdogan sice ukazuje svaly, ale k přímé konfrontaci se státem, který mu dodává raketové systémy, se neodhodlá. Navíc v době, kdy se jeho spojenci v NATO sotva odváží postavit se mu otevřene po bok poté, co na podzim"mírově" napadl kurdskou oblast Rojava v severní Sýrii a provádí tam rozsáhlé etnické čistky. V ničem mu nebránili, naopak, vyjadřovali nejrůznější pochopení pro bezpečnostní zájmy Turecka, ale o přímé vojenské podpoře si Erdogan může nechat jen zdát. Je samozřejmé, že druhá nejsilnější armáda v NATO by i sama o sobě na porážku syrské armády stačila, s velkou pravděpodobností, ale to by byl příliš nevratný krok. I s ohledem na situaci v Libyi a napětí kolem nalezišť zemního plynu kolem Kypru a v Egejském moři, kam vyslal Erdogan vrtné a válečné lodě, se zdá, že cílů je příliš mnoho najednou. Příliš mnoho i na jeho preemptivní doktrínu, podle které mají být "všechny případné hrozby pro Turecko všemi prostředky zničeny dříve, než jej zasáhnou." Rusko by asi bylo příliš velké sousto.
: "Turecko se zasazuje o územní celistvost Ukrajiny a je znepokojeno situací krymských Tatarů, uvedl turecký prezident. Ankara a Kyjev by na těchto bodech měli spolupracovat, slíbil Erdogan."