Odpůrci tohoto projektu - včetně těch, kteří kritizovali skutečnost, že finance na výstavbu mešity pocházejí z Kataru - se opakovaně pokusili zamezit vzniku svatostánku.

Hlava slovinské islámské komunity muftí Nedžad Grabus prohlásil, že otevření mešity představuje "klíčový okamžik v životech" jejích příslušníků.

"Slovinsko je posledním státem, který dostal svou mešitu, což z Lublaně dělá metropoli, a nikoli pouze provinční město na okraji světa," řekl Grabus na tiskové konferenci.

Muslimové v Slovinsku poprvé podali žádost o výstavbu mešity koncem 60. let 20. století, kdy byla tato převážně katolická alpská země součástí komunistické Jugoslávie.

Komunita dostala povolení o 15 let později, ale narazila na odpor pravicových politiků a skupin, jakož i na finanční překážky, informuje tisková agentura AFP.

Výstavba, která začala v roce 2013, stála přibližně 34 milionů eur, přičemž 28 milionů pocházelo z katarských darů, uvedl Grabus. Mešita je situována v poloprůmyslové oblasti Lublaně, pojme maximálně 1400 věřících a tvoří jádro šesti budov islámského kulturního centra.

Do tohoto komplexu patří také úřady komunity, vzdělávací středisko, knihovna, byty muslimské inteligence či 40 metrů vysoký minaret. Všechny budovy jsou postaveny z bílého betonu kombinovaného s ocelí, sklem a dřevem.

Interiéru mešity dominuje velká modrá kupole, což je odkaz na nebe a slavné světové mešity, například Modrou mešitu v tureckém Istanbulu.