Příčiny pro zvýšení cen plynu nejsou, takže americké výrobce zkapalněného plynu (LNG) čeká neodvratný kolaps.

Viditelná ruka trhu

Nový rok měl pro vývozce amerického plynu hned několik nepříjemných překvapení. Za prvé ovlivnila abnormálně teplá zima poptávku v Evropě a výsledkem bylo, že zůstalo v nádržích víc než dost paliva.

Brusel se již loni připravil na eventuální pozastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu a udělal si zásoby paliva, aby v klidu přežil studenou zimu, která ale nenastala. Proto EU prostě nepotřebuje americký LNG.

Analogická situace se vytvořila také na asijském trhu. Donald Trump uzavřel na začátku roku s Čínou první část obchodní dohody, která kromě jiného stanoví také nákup amerického paliva za 50 miliard dolarů (1,1 bilionů Kč) po dobu dvou let. Avšak těmto plánům na zvýšení vývozu do Číny zabránila epidemie koronaviru, která měla za následek zastavení předních výroben a snížila celkovou potřebu v energii.

Navíc se americký LNG stal naprosto neschopným konkurence na čínském trhu kvůli spuštění plynovodu Síla Sibiře. Peking je nyní ochoten nakupovat suroviny pouze z politických důvodů. Jenže s tím nepospíchá a využívá epidemii jako důvod pro odložení importu.

Neméně palčivé problémy hrozí americkým dodavatelům LNG na evropském trhu, druhém z hlediska významu. EU hodlá pozměnit pravidla pro plynárenský průmysl.

„Ustoupíme od dlouhodobých smluv na dodávku plynu, protože v nynější situaci překážejí Evropě v dosažení snížení exhalací CO2 do roku 2050 na nulu,“ prohlásil minulý čtvrtek viceprezident generální správy Eurokomise pro energetiku Klaus-Dieter Borchardt na Evropské plynové konferenci.

Mezitím byla hlavní část smluv o dodávce amerického LNG Evropě uzavřena na dlouhou dobu. Pouze loni podepsaly USA pět smluv (z toho 4 s Polskem) o dodávce 22,3 milionů tun LNG během 15 – 20 let. Nyní hrozí všem těmto smlouvám zrušení.

Spalují maximálně

Klaus-Dieter Borchardt varoval, že všichni dodavatelé plynu na evropský trh budou podrobeny kontrole intenzity emisí oxidu uhličitého „na celém řetězu dodávek, také s ohledem na únik metanu a spalování plynu ve výšlezích plamene během těžby“. Nevěští to nic dobrého americkým společnostem.

Jde o to, že těžaři plynu z břidlic byli loni obviněni z nedodržování limitů na spalování vedlejšího plynu. Podle výpočtů norské poradenské společnosti Rystad Energy stouplo množství spalovaného a ubíraného plynu v břidlicovém ložisku Permian za rok dvakrát a dosáhlo rekordních 18,7 milionu kubíků denně. Dvakrát to převyšuje těžbu modrého paliva v nejproduktivnějším plynovém vrtu v Mexickém zálivu, systému Mars-Ursa, který patří Royal Dutch Shell, kde denně těží na 7,5 milionu kubíků.

Jenom ve dvou velkých břidlicových ložiscích Marselus a Bakken spalují víc plynu, než spotřebují takové země jako Maďarsko, Izrael, Ázerbájdžán, Kolumbie a Rumunsko, podotýká Rystad.

Podle amerických zákonů mají naftaři povoleno spalovat vedlejší plyn půldruhého měsíce po spuštění vrtu. Pak musí plyn zachytit, jinak bude těžba zastavena, nemají-li speciální povolení.

Jenže v břidlicových ložiscích nemají potřebnou infrastrukturu a výrobní kapacity na zachycení, úschovu a dopravu vedlejšího plynu. Plynovody v ložiscích ropné břidlice, kterých není moc, jsou přeplněné. Proto je plyn spalován také po vypršení stanovené lhůty.

V důsledku toho, jak spočítala americká Agentura pro ochranu životního prostředí, se dají dnes emise metanu v důsledku spalování vedlejšího plynu v Permianském revíru porovnat s exhalacemi ze dvou milionů aut.

Americká vláda fakticky přivírá oči nad touto situací a trestá viníky symbolickými pokutami. Evropa je ale rozhodnější. „Musíme dosáhnout velkého úspěchu,“ prohlásil Klaus-Dieter Borchardt a dodal, že podle jeho dat je výroba LNG v Austrálii a USA doprovázena dvakrát většími výrony oxidu uhličitého než těžba plynu v Norsku a Rusku dodávaného do Evropy přes plynovody.

„Plynový Armagedon“

Analytici z Bank of America (BofA) varují, že se kvůli všem uvedeným faktorům může export stát pro americké těžaře prostě nevýhodným. V tomto případě budou nuceni prodávat surovinu na území USA, což způsobí prudký pád cen.

Již dnes klesly ceny plynu v USA na 1,8 dolaru (40,9 Kč) za MMBtu (jeden milion britských tepelných jednotek) ve srovnání s téměř jedenácti dolary (250 Kč) v září 2018. Ke konci roku se mohou snížit o další dvojnásobek, varuje BofA. Následkem bude „plynový Armagedon“ – masový bankrot společností na těžbu plynu a také jejich akcionářů a věřitelů.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.