Portál poznamenává, že v roce 2019 výrobce dodal 134 takových letadel. V roce 2020 očekává společnost vydání 140 stíhaček. V letech 2021 a 2022 zase 165 stíhaček. V roce 2023 má být vyrobeno 170 letadel, o rok později 175 – 180. Koncem roku 2019 společnost dodala 491 takových stíhaček.

V roce 2025 Lockheed Martin očekává snížení provozních nákladů na F-35 z dnešních 35 tisíc dolarů za hodinu (795 tisíc Kč) na 25 tisíc dolarů (568 tisíc Kč) za hodinu. Portál poznamenává, že v současné době náklady na jednotku F-35 Lightning II klesly na historicky nízkou hranici 77,9 milionů dolarů (1,77 miliard Kč) a hrozbou pro prodej stíhacích letounů jsou vysoké náklady na letové hodiny. Společnost doufá, že vyhraje výběrová řízení na dodávky stíhacích letadel pro Finsko, Švýcarsko a Kanadu.

Stíhací letouny F-35 Lightning II páté generace vyrábí od roku 2001 americká vojensko-průmyslová společnost Lockheed Martin. Letoun by se měl stát hlavní stíhačkou první poloviny 21. století nejméně v 11 zemích, a to ve Spojených státech, Velké Británii, Austrálii, Itálii, Kanadě, Norsku, Nizozemsku a Dánsku, Izraeli, Japonsku a Jižní Koreji.

Konkurent stíhačky F-35

Konkurentem pro stíhačku F-35 by mohla být stíhačka Su-30 MKI. První letku právě těchto stíhaček vyzbrojených leteckou verzí nadzvukových střel s plochou dráhou letu PJ-10 BrahMos převzalo indické vojenské letectvo do výzbroje 20. ledna. 

Střela BrahMos je společný rusko-indický projekt, který se dá označit za jeden z nejúspěšnějších příkladů světové vojensko-technické spolupráce. Tento výrobek je analogem ruské střely Onyx, kterou vyrábí společný rusko-indický podnik BrahMos Aerospace Pvt. Ltd s použitím indických modulů a komponent.

BrahMos je nadzvuková okřídlená střela. Původně byla střela BrahMos zamýšlena jako protilodní s radiolokační samonaváděcí hlavicí. Během vývoje a zdokonalení naváděcího systému konstruktéři pochopili, že se střela dá použít jak proti pozemním radiokontrastním cílům, tak proti jednotlivým budovám, mostům, anténám velkých radiolokátorů.

BrahMos je výborný příklad spolupráce dvou zemí v oblasti vysokých technologií. V tomto smyslu je daná střela neméně příznačným projektem, než například „mezinárodní stíhačka“ F-35, jejíhož vývoje se zúčastnilo několik států.