Mezitím v samotném Srbsku se blíží parlamentní volby, a před formováním nové vlády místní politici budou sotva ochotni obnovit jednání s Prištinou.

V těchto dnech zvláštní vyslanec USA pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou Richard Grenell navštívil Prištinu, ve středu večer se sešel s prezidentem samozvaného Kosova Hashimem Thaçim a požádal o zrušení 100% cla na srbské zboží kvůli pokroku v obnovení jednání.

V pátek pokračoval Grenell ve své balkánské cestě návštěvou Bělehradu, kde se konala jeho schůzka s prezidentem Srbska Aleksandrem Vućićem. Na tiskové konferenci po schůzce znovu prohlásil, že cla mají být zrušena a zdůraznil, že kampaň pro odvolání uznání Kosova různými zeměmi světa má být zastavena.

Dříve v tomto týdnu bylo na velvyslanectví USA v Berlíně podepsáno memorandum o záměrech se společností Lufthansa o možném obnovení komerčních letů mezi Bělehradem a Prištinou, které byly přerušeny před 21 lety. Sám prezident Trump označil tuto dohodu za velký úspěch.

Proč Trump a jeho vnitropolitičtí odpůrci mají zájem o Kosovo?

Politoložka Jelena Vukoićićová je toho názoru, že za Grenellovou snahou pohnout s dialogem z mrtvého bodu stojí Trumpovo přání dosáhnout pokroku v kosovské otázce, aby to mohl prezentovat jako vlastní zahraničněpolitický úspěch.

Na druhé straně se politoložka domnívá, že kosovští Albánci nedělají nic beze schválení Washingtonu, a proto podle jejího názoru by zavedení cla nebylo možné bez jeho pokynu. Jak vysvětluje Vukoićićová, tento rozpor se dá snadno vysvětlit složitou politickou situací v USA, kde v průběhu celé doby Trumpova prezidentství existují dvě protichůdná hnutí – Trumpova administrativa a deep state.

„Právě tito lidé z deep state zřídili nepravý stát Kosovo a mají mnohem větší vliv na kosovské Albánce. Jde o konflikt administrativ, které ovlivňují kosovskou politiku,“ tvrdí spolubesednice Sputniku.

„A mezitím, mluvíme-li o panu Grenellovi a o Donaldu Trumpovi, musíme vzít v úvahu skutečnost, že v Americe budou v letošním roce volby, a že kosovský gordický uzel je významným problémem, jehož jakékoli řešení by Trumpovi prospělo v plánu zahraniční politiky, protože Kosovo je něco, co si Američané už dávno vymysleli jako svůj nejrozsáhlejší projekt v Evropě, a situace s ním nebyla dosud definitivně urovnána,“ podotýká Vukoićićová.

„A proto Trump, i přesto, že nenese odpovědnost za všechno, co se dělo předtím, než nastoupil do funkce prezidenta, by si snad chtěl připsat i toto vítězství a zůstat v dějinách jako prezident, který urovnal situaci v jedné části Evropy a vyřešil problém,“ dodává politoložka.

Nepříjemný dárek z minulosti

Jelena Vukoićićová předpokládá, že Trump a jeho administrativa pospíchají, aby vyřešili problém před volbami, zatímco představitelé deep state jsou dost možná odhodláni ke všemu, jen aby mu nedovolili Kosova využít ve svůj prospěch.

„A mezitím, podíváme-li se na USA vcelku, bez ohledu na bývalou a nynější administrativu, je pro ně Kosovo v každém případě problém, který by chtěly vyřešit, protože mají i bez toho Kosova dost „horkých bodů“, a jsou ve složité situaci na mezinárodní politické scéně,“ domnívá se spolubesednice Sputniku.

Podle jejích slov Američané se už nemohou pochlubit naprostým dominováním, jak tomu bylo před 20 a dokonce i před 10 lety: Čína se neustále upevňuje a Rusko se nepodařilo zlomit.

„Kosovo je něco, co zdědili po minulosti, a zájmům Ameriky by samozřejmě odpovídalo, kdyby byla tato věc dána do archivu, ať už je u moci kdokoli. Proto si mysleli, že to všechno skončí mnohem dříve, že se jim podaří Srbsko zlomit a skoncovat s problémem Kosova. Tak se ale nestalo, a pro Američany je stále ještě důležité tento problém odepsat, aby se soustředili na jiné věci,“ říká Vukoićićová.

Úloha srbských voleb v odblokování dialogu

Podle jejích slov, je těžké očekávat, že jakékoli řešení kosovského problému bude nalezeno do konce roku, pro Trumpovu administrativu by byl ale úspěchem i ten sebemenší pokrok v dialogu Bělehradu a Prištiny.

„V politice lidé velmi často označují za vyřešené problémy i ty, které nebyly zdaleka urovnány, když jim to přijde vhod. Nic se ale nemůže stát až do voleb v Srbsku (řádné parlamentní volby jsou v Srbsku stanoveny na konec dubna – red. pozn.). Nejdřív se mají konat volby a má být zformována vláda. Bylo by nesmyslné čekat, že se něco pohne z místa v únoru nebo v březnu. První polovina tohoto roku je pro dialog prakticky ztracena, ale myslím si, že Grenellovým cílem je domluvit se o podmínkách před jeho zahájením, aby byla jednání obnovena po volbách,“ podotýká Vukoićićová.

Podle jejího názoru teď nastal čas domlouvat se na „odblokování“ dialogu, což by mohli Američané prezentovat jako své zahraničněpolitické vítězství, a co se týče řešení – je velká otázka, kdy bude nalezeno, a jestli bude nalezeno vůbec.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.