Výbor pro lidská práva OSN rozhodl v případu Ioane Teitiota z tichomořského ostrovního státu Kiribati, že nelze upřít právo na azyl uprchlíkům, kteří opustili svou zemi kvůli změnám klimatu, a návrat do vlasti bude ohrožovat jejich život. Podle výboru by navíc ohrožení neměli čekat, až jejich životu bude hrozit bezprostřední nebezpečí a azyl by měli dostat ještě dříve.

Podle odborníků se jedná o přelomové rozhodnutí.

„Ano, jde o zlomové a šílené rozhodnutí, které má podpořit masovou imigraci a masovou výměnu obyvatelstva,“ reagoval na svém Facebooku šéf hnutí SPD Tomio Okamura.

Upozorňuje, že změnu klimatu nelze nijak přesně vymezit a není jasné, jak OSN chce stanovit hranici klimatického ohrožení, po jejímž překročení se lze domáhat práva na ochranu. Podle Okamury hrozí, že žádného migranta nebude možné odmítnout.

„Podle mě je jasné, že to je jen další záminka pro zničení národů masovou imigrací. Musíme se vzepřít diktátu globalistů a ubránit naši vlast!“ vyzval šéf SPD.

Podobného názoru je i 1. místopředsedkyně hnutí Trikolóra Zuzana Majerová Zahradníková. Poslankyně se domnívá, že rozhodnutí OSN dokazuje, že téma změny klimatu je zneužíváno pro ospravedlnění přijímání migrantů.

„Hysterické šílenství údajných zachránců klimatu od začátku směřovalo úplně jiným směrem, klasické ‚vrtěti psem‘. A konečně je to jasné! Opět to skončilo u migrace a nutnosti přijímat v neomezeném množství migranty z Blízkého východu a Afriky,“ napsala na Facebooku.

„Čistě hypoteticky, když vyhlásí Afghánistán na svém území po vzoru Prahy 7 klimatický stav nouze, měli bychom si snad nastěhovat všechny afghánské migranty k nám?“ položila si otázku poslankyně.

Předseda hnutí Jednotní – alternativa pro patrioty Lubomír Volný se rovněž pozastavuje nad tím, že podle rozhodnutí OSN lze jakéhokoli migranta z Afriky označit za „klimatického uprchlíka“.

„Psal jsem o tom již před 2 roky. KONSPIRAČNÍ TEORIE odpovídali mi tehdy ‚libdem‘ (liberální demokraté, pozn. red.). Co s tím uděláte dnes? Jak dokážete komukoliv z Afriky, že není ‚klimatický uprchlík‘, ale ekonomický (sociálně dávkový) migrant?“ napsal na Twitter.

Z rozhodnutí není nadšený ani poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, který se domnívá, že OSN připravuje veřejné mínění na nutnost přijmout větší počet uprchlíků.

„Přátelé, už nás na to pomalu připravuj. Již brzy nám řeknou, že jim musíme otevřít dveře! Já je tedy otevírat nebudu, spíše naopak. A co vy?“ napsal.

Rozhodnutí OSN

Rozhodnutí Výboru pro lidská práva OSN ve věci Ioane Teitiota nemá právně závazný charakter. Nicméně podle odbornice Kate Schuetzeové z Amnesty International vytváří „globální precedent“. Otevírá tak dveře pro další žadatele o azyl.

„(Rozhodnutí, pozn. red.) stanoví, že pokud (stát, pozn. red.) vrátí někoho do země, kde bude kvůli klimatické krizi v ohrožení života nebo mu bude hrozit nebezpečí krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení, bude se jednat o porušení lidských práv.

I přes tento precedent dal Výbor za pravdu Novému Zélandu, který Ioanea Teitiota v roce 2015 vyhostil zpět do Kiribati. Výbor totiž shledal, že žadateli nehrozilo bezprostřední ohrožení života.

Miliony klimatických uprchlíků

V úterý na toto rozhodnutí reagoval Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu varoval, že svět se musí připravit na miliony klimatických uprchlíků.

„Musíme být připraveni na prudký nárůst počtu lidí, kteří se vydávají na cestu proti své vůli,“ prohlásil Grandi. „Nepouštěl bych se do spekulací o konkrétních počtech, ale určitě mluvíme o milionech,“ dodal.

Lidé mohou z domovů vyhánět rozsáhlé požáry, rostoucí hladina moří, záplavy či zkáza úrody nebo domácích zvířat v subsaharské Africe. Rozhodnutí Výboru pro lidská práva OSN proto označil za mezník.

„Tento rozsudek říká, že pokud je váš život ohrožen kvůli změně klimatu, kvůli klimatické nouzi, a odejdete kvůli tomu do jiné země, neměli byste být posláni zpátky, protože byste byli ohroženi na životě tak jako ve válce nebo v případě pronásledování,“ uvedl Grandi.

Tradičně Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pomáhal uprchlíkům v oblastech zasažených ozbrojenými konflikty. Jak uvádí agentura Reuters, rozpočet UNHCR od začátku 90. let stoupl z 1 miliardy dolarů ročně na 8,6 miliardy v roce 2019. Nyní pomáhá více než 70 milionům lidem, kteří byli nuceni opustit své domovy.