Dané tématice se na portálu extraplus.sk věnuje Ivan Lehotský, který vysvětluje, že snímek pochází z oslavy 20. výročí Extra plus. Zajímavé je však především to, že nevinná fotografie vyvolala spekulace o povolební spolupráci dotyčných.

„Nejzákladnější technikou ovlivňování veřejného mínění, kterou používají političtí manipulátoři, je sugestivní přesvědčování lidí o opaku toho, co je realita. Pokud se politikům nehodí, co si veřejnost myslí o nějakém tématu a naléhavě potřebují lidi přesvědčit o opaku, nahodí suverénní, vševědoucí výraz a lidem předloží potřebné tvrzení tak, aby o nich ani nepochybovali. A přesně takových triků jsme byli v uplynulých předvolebních týdnech svědky, a to v podání několika našich politiků – například Miroslava Beblavého,“ uvádí článek jeho autor.

Lži, manipulace a „strašení oveček“

Lehotský ve svém textu poukazuje na to, že účelová lež o spojenectví Směru-SD a ĽSNS postupně „ztratila dech“, a tak bylo potřeba zakročit.

Poukazuje však na to, že „demokratické opozici“ se nepodařilo touto lží znejistit příznivce daných stran a mnohým z nich by takové spojenectví ani nevadilo, protože chápou, že národně-státní zájmy Slovenska jsou důležitější než nějaké ideologické rozdíly a měly by být na prvním místě.

„Zdá se, že pověře o povolebním vytvoření koalice Směr-SD/ ĽSNS už věří jen skalní svědci sluníčkářů, a proto bylo potřeba ji trochu podpořit. Jako záminka posloužila neoficiální fotografie z 20. narozenin měsíčníku Extra plus, kterou zveřejnil na svém facebookovém profilu předseda KSS,“ vysvětluje.

V této souvislosti ale zmiňuje také to, že na danou společenskou akci byli pozváni nejrůznější osobnosti, a to od bývalého prezidenta republiky Ivana Gašparoviče, přes velvyslance, až po rockovou legendu Jožo Ráže. Jak již bylo uvedeno, na snímku je poslanec NR SR Ľuboš Blaha (Směr-SD), Jozef Hrdlička (KSS), předseda Práce slovenského národa (PSN) Roman Stopka, šéfredaktorka Extra plus Lenka Mayerová a Milan Uhrík, poslanec Evropského parlamentu za ĽSNS.

„Záběr vznikl zcela spontánně jako vzpomínka na 20. narozeniny Extra plus. A právě taková fotografie posloužila Miroslavu Beblavému a jeho kumpánům jako důkaz o úzkém spojenectví Směru-SD a ĽSNS,“ uvádí s tím, že autorům této konspirační teorie asi nešlo o nějakou hlubší logiku.

Podle Lehotského je totiž každá záminka manipulátorům dobrá, hlavně, že splní účel. „Bohužel, pravda je smutnější než to, co Beblavý a spol. vykřikují: národní síly jsou roztříštěné a pro ideové rozdíly reálně nespojitelné. Pro potřeby zastrašování sluníčkářských oveček je ale zapotřebí takovou fóbii udržovat – a tak posloužila i nevinná fotka,“ podotýká.

Pusťme se do Směru-SD…

Autor článku si dále stojí za tím, že pokud by byl na záběru nějaký jiný poslanec Směru-SD, možná by se „sluníčkáři k takovému slaboučkému a trapnému divadélku s fotkou ani nesnížili“.

„Jenže na záběru byl Ľuboš Blaha, nejlevicovější a ideologicky nejnebezpečnější ze Směru-SD, tedy nepřítel číslo jedna. Jde tady totiž ještě o jinou věc. A sice, o cílený útok na levicové křídlo Směru-SD. Beblavý a spol. totiž vědí, že tyto volby budou o kroužkování: momentálně je tak ještě důležitější, než připravit Směr-SD o procenta, potlačit vliv autenticky socialistického, levého křídla Směru-SD s Ficem a Blahou,“ míní.

A důvod? Ten je prý jasný. Pokud by dle Lehotského toto křídlo dostalo hodně preferenčních hlasů, dalo by mu to moc otočit Směr-SD svým směrem. A naopak, pokud by v kroužkování dopadla lépe liberálněji naladěná část strany, vznikla by šance vytvořit sluníčkářskou vládu, která by mohla „zrealizovat vlhké sny takzvané demokratické opozice“.

Zmiňuje také, jak sám píše, „záměrně lživý“ výrok Beblavého: „Hlas odevzdaný straně ĽSNS je hlasem pro Směr-SD.“ Nic prý ale není tak, jak by se mohlo zdát.

„Celkem jednoduchá matematika však říká, že je to přesně naopak: vždyť, kdyby národně cítící volič nevolil kotlebovce, dal by svůj hlas Směru-SD nebo jeho přirozeným koaličním partnerům Vlast či SNS – určitě by ho nedal „demokratické opozici“. Je to tedy právě naopak: Hlas odevzdaný straně ĽSNS je hlasem proti Směru-SD. A pokud těch hlasů bude hodně, znemožní to Směru-Sd sestavit vládu. To už je pro Miroslava Beblavého dost dobrý důvod k troše manipulování…,“ zamyslel se nad skutečným důvodem chování Beblavého.

Nervozita ve vzduchu?

V neposlední řadě Lehotský poukazuje ještě na jednu věc, která by snad naznačovala určitou nervozitu Beblavého. Podle jeho slov totiž na poznámku moderátora v televizním pořadu o tom, že koalice PS/Spolu nebude k volebnímu úspěchu potřebovat jen pět, ale až sedm procent a že existují signály, že by se to dokonce ani nemuselo podařit, Beblavý odpověděl:

„Tohle pro nás ve skutečnosti není špatná situace, protože to, co vidíme i z minulých voleb je, že když lidé ucítí nějaké ohrožení, mají spíše tendenci zachraňovat. Takže my jsme se spíše báli opačného scénáře, kde budeme velmi vysoko a lidé by šli zachraňovat například Matoviče či Sulíka, a tím by se mohly v posledních týdnech otočit volby. Takže ne, my se toho nebojíme.“

Autor článku se však zamýšlí, zda je to opravdu tak: „Komu chce Beblavý namluvit, že se báli, aby těch hlasů neměli až moc? Není to náhodou přesně naopak? Není to spíše tak, že Beblavý velmi dobře ví, jak jejich preference plynule klesají a z velkolepého vítězství by nakonec mohl být i velkolepý výbuch? Způsob, jakým odpověděl, až příliš připomínal řeč lháře, který chce svou lež zamluvit.“

Závěrem pak poukazuje na to, že loni preference této party, „sice kvalitně vyškolené ve spindoktoringu, ale personálně zoufale mdlé a nudné“, vzrostly v podstatě z ničeho nic, a to za pomoci médií. Od té doby ale nezadržitelně klesají.

„Kouzlo nového vyprchává a tyto „zcela nové politiky“ nepříjemně dobíhá jejich minulost. Zato jejich poradci jsou zřejmě opravdoví profesionálové: arzenál přespekulovaných jedovatých ideových pilulek na ovlivňování veřejnosti, kterými je zásobují, je skutečně pozoruhodný,“ stojí na portálu.