Nová studie odhalila, že velkorysé systémy sociálního zabezpečení, jako je tomu v Dánsku, ve skutečnosti přitahují více migrantů závislých na sociálních dávkách.

Studie, kterou provedli ekonomové na Princetonské univerzitě v USA, zkoumala dopady velkorysých sociálních dávek na mezinárodní migraci. Po přezkoumání několika rozsáhlých změn v dánských sociálních dávkách pro přistěhovalce, vědci dospěli k závěru, že migranti se raději vydají do Dánska, protože zde mohou nárokovat více dávek.

Vědci Ole Agersnap, Amalie Jenson a Henrik Kleven, kteří viděli Dánsko jako „ideální prostředí“ pro studium problému „magnetu na sociální dávky“, sledovali několik změn dánského imigračního zákona a zaznamenali jeho účinky.

První změna přišla v roce 2002 a snížila dávky sociálního zabezpečení pro migranty přicházející ze zemí mimo Evropskou unii o 50 procent. O deset let později byla tato politika zvrácena levicovou vládou v roce 2015.

Tyto podmínky umožnily vědcům provést „experimentální výzkumný návrh“ se „značnými účinky“.

Na základě získaných údajů vědci dospěli k závěru, že: „Redukce sociálních dávek snížila čistý příliv přistěhovalců o přibližně 5 000 lidí ročně, tj. o 3,7 procenta populace přistěhovalců, a následné zrušení této politiky téměř úplně účinek změnilo.“

„I když pro-migrační rozhodnutí záleží na mnoha faktorech, které nepatří k dobrým životním podmínkám, z našich důkazů vyplývá, že při volbě místa určení je velkorysost sociálního systému důležitá,“ tvrdí vědci.

Dánská populace narozená v zahraničí je v současné době 13,5 %, ale každoročně roste.