Francouzské Mistraly jsou „vrtulníkové lodě v mini bikinách“, v našem klimatu zamrznou a nebudou fungovat, řekl v roce 2017 v interview pro Sputnik Srbsko tehdejší vicepremiér Dmitrij Rogozin a vysvětlil, že Moskva nepřišla o moc kvůli tomu, že Francie odmítla z politických důvodů dokončit výstavbu dvou vrtulníkových lodí pro ruské loďstvo.

Nicméně Rusko tyto lodě potřebovalo a v roce 2019 přišly zprávy o plánech výstavby dvou lodí této třídy, ale podle ruských projektů. Ruská média nedávno zveřejnila zprávu, že hlavní štáb námořnictva RF schválil rozhodnutí o pojmenování prvních ruských univerzálních výsadkových lodí (Amphibious assault ship), jejichž výstavba bude zahájena na Krymu. Budou se jmenovat Sevastopol a Vladivostok, stejně jako měly být pojmenovány Mistraly objednané ve Francii.

Kam se poděly francouzské lodě Mistral?

Ruské ministerstvo obrany a konsorcium z francouzské společnosti DCNS a ruské OSK podepsaly v roce 2011 smlouvu o výstavbě dvou vrtulníkových lodí podle francouzského projektu Mistral, které by dokázaly zajistit výsadky vojenských jednotek, použití bojových vrtulníků a vykonání funkce velitelského střediska různých vojenských sil a také lodní nemocnice. Pak nastal rok 2014, události na Krymu a na jihovýchodě Ukrajiny. Francie pozastavila dodávku lodí do Ruska. V září téhož roku byly nedostavěné lodě prodány Egyptu.

SSSR měl vrtulníkové lodě, ale jiné

Sovětský svaz vlastnil dvě vrtulníkové lodě – Moskvu a Leningrad, jenže byly určeny k likvidaci ponorek pomocí vrtulníků, a neměly nic společného s moderními univerzálními výsadkovými loděmi (jak dnes často říkají vrtulníkovým lodím). Práce na tom, čemu dnes říkají vrtulníkové lodě, probíhala v SSSR v osmdesátých letech.

V té době se podobný druh lodí teprve objevil a v naší zemi si dost jasně neuvědomili, jak jsou potřebné, a jaké místo by mohly obsadit v struktuře vojenského loďstva. Projekty se projednávaly, byly otestovány velením námořnictva, avšak výstavba reálných vzorků zahájena nebyla. V letech 1990 – 2000 bylo v zahraničí vyvinuto několik projektů univerzálních výsadkových vrtulníkových lodí, včetně dost úspěšných, jako francouzský Mistral. Dnes vlastní podobné lodě USA, Francie, Jižní Korea, Austrálie, Španělsko a řada dalších států.

Rusko o to také usiluje. 9. května 2020 se plánuje ceremonie zahájení výstavby dvou univerzálních výsadkových lodí v loděnicích Zaliv na Krymu.

A jak je to s letadlovými loděmi?

S ohledem na poslední události kolem lodě Admirál Kuzněcov může vzniknout otázka: proč je věnována pozornost exotičtějším vrtulníkovým lodím a nic se neděje s tradičními letadlovými loděmi, když Rusko má pouze jednu? Již jsem psal o složité historii této lodní třídy. 

Myslím, že otázka výstavby letadlové lodi, nebo dokonce letadlových lodí, bude v naší zemi přece jen za rok nebo dva vyřešena. Již byla zveřejněna zpráva, že práce na atomové letadlové lodi, první v Rusku, bude zahájena v roce 2023. Soudobé dějiny dokázaly, že není reálné činit si nárok na úlohu námořní velmoci první trojky bez útočných oddílů letadlových lodí, kdežto Rusko tyto ambice soudě podle všeho má. Vrtulníková loď je ale účinnou zbraní pouze v případě, že již existuje převaha ve vzduchu. A tohle mají na starosti právě letadlové lodě.

900 ruských námořních pěšáků

Bylo oznámeno, že výtlak nových ruských vrtulníkových lodí Sevastopol a Vladivostok bude činit minimálně 25 tisíc tun a délka bude 220 metrů. Loď pojme víc než 20 vrtulníků, bude vybavena speciálním prostorem pro výsadkáře a dokáže dopravit na 900 námořních pěšáků. Nová vrtulníková loď nebude zřejmě vybavena útočnými zbraněmi, ale téměř jistě prostředky protiletecké obrany v podobě raketových dělostřeleckých systémů Pancir-M.

Taková loď je plnohodnotným plovoucím letištěm pro výsadkové a útočné vrtulníky. První dokážou zajistit výsadek předních oddílů výsadkářů v kterémkoli terénu. Velký počet námořních pěšáků z nich může být vyloděn pomocí speciálních člunů, a to včetně vzduchového polštáře.

Vrtulník Ka-52K jako útočná síla

Hlavní útočnou silou má být lodní modifikace vrtulníku Ka-52, která byla před několika lety vyrobena speciálně pro Mistral. Tyto vrtulníky, jejichž plný název zní Ka-52K Katran, dokážou vykonat plnohodnotné operace s cílem izolace prostoru bojových aktivit, zásahu jak stacionárních, tak pohyblivých nepřátelských objektů, mohou být úspěšně použity proti pěchotě a tankům. Tato modifikace již byla otestována v Sýrii, kde Katrany byly rozmístěny na letadlové lodi Admirál Kuzněcov ve Středozemním moři. Katrany mají rovněž „staršího bratra“, verzi Ka-52 Aligátor pro armádní letectvo, avšak Ka-52K mají řadu předností: skládající lopatky vrtule (pro kompaktní rozmístění na letadlové nebo vrtulníkové lodi) a rovněž silnější radary a raketový systém Hermes-A o maximálním doletu střel 20 km.

Štáb a nemocnice

Vrtulníkové lodě, které hodlá postavit Rusko, dokážou zajistit různorodé letecké, pozemní a námořní operace prakticky na jakékoli vzdálenosti od „metropole“. Stát se například „jádrem“ operace u syrského pobřeží, nebo někde v jihovýchodní Asii. Hlavní předností lodě je zřejmě systém speciálně vybavených prostorů pro štáb operace s příslušným komunikačním a analytickým zařízením. Rozmístění štábu v maximální blízkosti místa operace značně sníží riziko jakýchkoli průtahů se získáním, zpracováním a rozborem informací a také s přijetím rozhodnutí a jejich sdělením vojenským jednotkám.

Navíc se tato univerzální loď může stát normální základnou pro operace daleko od vlastního pobřeží. Na lodi se dá rozmístit špitál, sklady, logistické středisko. Taková loď dokáže umístit ve svých prostorech a v případě nutnosti vyslat po vodě a vzduchu do určených míst jak personál, tak techniku, anebo dokonce prostě náklad. Může se přitom nacházet na bezpečné vzdálenosti od pobřežních sil nepřítele.

Kdo ochrání vrtulníkovou loď?

Vrtulníková loď (jako vlastně i letadlová loď) potřebuje ochranu. Navíc nebude samozřejmě sama: potřebuje ochranná plavidla a v případě nutnosti také lodě a ponorky s útočnými raketovými zbraněmi. Posádky se mohou měnit s kolegy, kteří si komfortně odpočinuli na palubě univerzální vrtulníkové lodě.

Současné má ruské loďstvo ve výzbroji velký počet lodí a ponorek, jež dokážou zajistit ochranu takové vrtulníkové lodi. V pobřežních vodách to mohou být například nejaderné ponorky typu Varšavjanka nebo Sankt-Petěrburg (projekty 636 a 677), lodě typu korveta projektu 20380 a dokonce malé raketové lodě Karakurt a Bujan-M. Jejich místo v oceánu mají obsadit perspektivní torpédoborce typu Lider a fregaty projektu 22350, rovněž víceúčelové atomové ponorky Jaseň-M.

Na jednu stranu bude vrtulníková loď sama o sobě dost dobrým terčem, ale na druhou stranu má být její konstrukce projektována s ohledem na eventuální zásah několika prostorů.

Z Ruska do Jižní Ameriky

Dá se předpokládat, že univerzální lodě Vladivostok a Sevastopol získá Tichomořská a Černomořská flotila. V Tichomoří bude tato loď přední lodí flotily a „jádrem“ budoucího lodního oddílu, který nejen dokáže působit v pobřežním pásmu, ale také vykonat samostatné operace v prostorech velkého oceánu.

Černomořský Sevastopol zajistí operace nejen v Černém moři, ale také u syrského pobřeží, a možná také v jiných místech Středomoří a v Atlantiku, například u afrického nebo jihoamerického pobřeží. Tyto lodě umožní provedení operací celkem jiné úrovně: v soudobých dějinách neměl SSSR a Rusko analogy kapacit, jež dostane ruské námořnictvo po osvojení nových lodí.