Loni v září Řecko vyzvalo všechny členské země EU, aby přijaly děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Podle českého ministra vnitra se tím Athény pokusily oživit debatu o přerozdělování uprchlíků. Dodal, že v přesouvání sedmnáctiletých bez nároku na azyl po Evropě nevidí smysl.

České ministerstvo vnitra vybídlo, aby Řecko poskytlo konkrétní seznam čtyřiceti dětí, které by Česko mohlo přijmout.

„Řecká strana jasně řekla, že nám žádný seznam čtyřiceti dětí nepošle, že se to musí řešit individuálně. Upozornila na to, že malé děti jsou v nějakých integračních programech na řecké straně, tudíž nejsou volné,“ uvedl Hamáček.

Podle něj by bylo možné do ČR přivézt z Řecka afghánské a pákistánské chlapce mezi 16 a 18 lety. „Řekové sami říkají, že jejich umístění do rodin není realistické. Upozorňují na to, že by to vyžadovalo umístění do nějakých speciálních ústavů. Nepřivezu do ČR osmnáctileté Afghánce, protože to pokládám za bezpečnostní riziko,“ řekl ministr.

Loni europoslankyně Michaela Šojdrová navrhla přijmout padesát syrských sirotků z řeckých táborů. Iniciativa Češi pomáhají pak koncem listopadu oznámila, že má seznam zhruba dvou set rodin, které projevily přání přijmout dětské uprchlíky z řeckých táborů. Zakladatel iniciativy Jaroslav Miko tehdy řekl, že český ministr vnitra žádal o seznam syrských dětí a řecká strana opakovaně odmítla vybírat potřebné podle státní příslušnosti.

Neziskové organizace i řada osobností take vyzývaly k tomu, aby ČR přijala sirotky z Řecka. Ale poukazovaly i na to, že české úřady a bezpečnostní služby dokážou jednotlivce prověřit a riziko vyhodnotit.

Premiér Andrej Babiš několikrát zopakoval, že Česko žádné migranty přijímat nebude a že uprchlíkům je třeba pomáhat v jejich zemích. Zmínil například plán vybudovat sirotčinec v Sýrii.