Lubomír Man
19. 1. 2020
Budeme mít v našem politickém systému i strany podvodníků? Zlodějů? Spekulantů? Násilníků? Vrahů? A proč také ne, když už jsme s těmi nelegály jednou začali a oni jsou teď naší buď druhou či třetí neší nejsilnější politickou stranou. Vyřvávající, že kráčejí po cestě neodvolatelně vedoucí do vlády, a chlap s dredy na hlavě, kterého, kdybyste potkali v noci na opuštěném místě, budete prchat, až za vámi šlehne ohnivá čára, prohlašuje, že příští volby už Babiš nevyhraje (a vyhrají je tedy oni – Piráti), a že ze svých pirátských plavidel nestáhne plachty, dokud do té vlády triumfálně nedopluje.
Že ho úspěch strany mořských zločinců zblbnul až tak, že se už dnes vidí dokonce i na postu vládního premiéra, je tou nejpravděpodobnější věcí na světě, a nahrává jí i skutečnost, že Piráti neplují na našem politickém moři či rybníku obklopeni jen pohrdáním lidí slušných, ale připlouvají k nim a lísají se k nim s neuvěřitelnou náklonností bárky všech politických stran našeho tzv.demobloku. A tak všichni společně, s Piráty na čele konvoje, mumlají modlitbičky za ještě silnější západní vítr do plachet než fouká dnes, a pěstmi hrozí na Východ, na Rusko a na Čínu, že si dovolují volat po míru a po spolupráci všech zemí světa, které by skoncovaly s nesmyslným zbrojením, vyčerpávajícím síly a zdroje světa.

Jsou to piráti, zvyklí loupit a přepadávat lodě na moři a lidi na pobřeží, nezvyklí pracovat, ale zvyklí krást a bořit, a tohle vše samozřejmě přenášejí i do své praxe politické. A tak Pirát a vystudovaný lékař, který nikdy nenastoupil do ordinace či nemocnice, ale našel své pravé ve splétání politických pletich, jež ho vynesly až do nejpřednější funkce pražské radnice, rozhodne jednoho dne, že po opravě Staroměstské radnice se na její stěnu už nevrátí pamětní deska, připomínající podíl Rudé armády na osvození Prahy, protože Praha se podle něj od Němců osvobodila sama a Rudou armádu k tomu nepotřebovala.

Genialita, kterou takto tento muž projevil, si ovšem zažádala čin ještě významnější - a pirátský primátor jej též bez mrknutí oka vykonal. Když si, jak chybně doufal, pojistil záda neplnodnotnou náhradou Tajvanu za Čínu, jedním dopisem rozbil sesterské partnerství měst Prahy a Pekingu a zničil tak, či co nejvážněji ohrozil naše současné i budoucí obchodní, hospodářské i kulturní vztahy se současnou první zemí světa. Hudebníci orchestru PKF-Prague Philharmonica, Pražského kvarteta, filharmonici Českého rozhlasu a členové české hudební formace Gudiveri Trio Prague, kterým v nedávných dnech nezbylo nic jiného než rozbalit své už sbalené kufry na zájezd do Číny, se tak stali prvními oběťmi geniálních myšlenkových projektů pražského primátora, zatímco na obchodníky a průmyslníky, a nejen ty, doprovázející prezidenta Zemana na jeho dubnové cestě do Číny, čeká osud podobný. Jen k těm rozbaleným kufrům u nich přibudou i výpovědi připravovaných dohod a plánů česko-čínských, a dost možná i plánu nedůležitějšího, týkajícího se čínské Hedvábné stezky, která včetně jejích nových dopravních tras má, (či už jen měla), vést přes území naší republiky do západní Evropy.

Ale jak už kdosi napsal do deníku Express: Rád posečkám hodinu v automobilové frontě před Prahou, když pomyslím na to, že jsem na Číně nezávislý.