V noci na středu 8. ledna Íránské revoluční gardy prohlásily, že zahájily operaci msty za vraždu Sulejmáního: Teherán vystřelil rakety třídy země–země na základny Ajn al-Asad a základnu v Arbílu. V důsledku útoku nebyl nikdo zraněn. Ačkoli íránská média z počátku tvrdila, že o život přišlo 80 vojáků, později Íránské revoluční gardy informovaly, že jejich cílem nebylo způsobení lidských ztrát.

K dalšímu útoku došlo 12. ledna večer na vojenskou základnu v Iráku, kterou využívá americká armáda. Podle předběžných informací na leteckou základnu Balád na severu země dopadlo sedm minometných granátů.

Spojené státy stažení svých vojsk ze země prozatím odmítají. Pokud Bagdád bude trvat na tom, aby americká armáda odešla, americký prezident Donald Trump pohrozil Iráku sankcemi. Uvedl rovněž, že v případě odchodu musí Irák zaplatit za americké základny v zemi, které stály několik miliard dolarů.

Vražda generála Sulejmáního

3. ledna Spojené státy zabily v Bagdádu íránského velitele speciálních sil Quds Kásima Sulejmáního a dalších deset lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku. Washington svůj krok odůvodnil tím, že íránský velitel stál za útoky proti americkým silám v Iráku.

Vražda vysoce postaveného generála vyvolala novou vlnu napětí na Blízkém východě.

V odvetné reakci duchovní vůdce Íránu Sajjid Alí Chameneí varoval před „krutou odplatou“ a již v noci 3. ledna íránské ozbrojené síly podnikly raketový útok na americké základny v Iráku.

Smrt generála Kásima Sulejmáního prohloubila krizi mezi Spojenými státy a Íránem. Írán v reakci vystřelil rakety na základny v Iráku, kde se nachází americká armáda. USA jako odvetu zvolily uvalení sankcí na 17 íránských těžebních a hutnických společností, jakož i na zahraniční lodě, které jsou zapojeny do nákupu produktů. Sankce byly uvaleny také na osm vyšších íránských úředníků.