Již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že výsledný dokument podepsalo několik účastníků konfliktu (včetně Sarrádže a předsedy Nejvyšší státní rady v Libyi Khalida Mishriho), ale Haftar požádal o čas na rozhodnutí.

Jak tedy uvádí zdroj, maršál Haftar Moskvu opustil a dohodu nepodepsal.

Návrh konečné dohody

V návrhu dohody je uvedeno, že se strany domluvily na stanovení linie střetu, aby mohlo platit stabilní příměří a přerušení palby, také by měly pracovat na stabilizaci situace v zemi.

„Účastníci mezilibyjských mírových jednání v Moskvě se dohodli, že ... zaručí bez předběžných podmínek dodržování zastavení bojových akcí, které vstoupilo v platnost 12. ledna 2020 v 00 hodin 00 minut,“ uvádí se v textu návrhu výsledné dohody.

Návrh dohody také hovoří o vytvoření pracovních skupin pro řešení situace v Libyi, jejich první zasedání se může konat v lednu

„Vytvořit pracovní skupiny pro vyjednávání podmínek pro mezilibyjské politické urovnání, řešení humanitárních problémů a hospodářské obnovy země,“ uvádí se v textu návrhu výsledné dohody.

Jednání ministrů zahraničí a obrany Ruska a Turecka se zástupci bojujících stran Libye trvalo přest šest hodin. Mnohostranné konzultace o libyjském urovnání začaly v pondělí ráno v sídle ministerstva zahraničí setkáním ruských a tureckých ministrů zahraničí a obrany ve formátu 2+2. Později pokračovala jednání formou samostatných setkání delegací. Na setkání se diskutovalo o možnosti podpisu příměří mezi libyjskou Vládou národní jednoty Fáize Sarrádže a velitelem Libyjské národní armády maršálem Chalífou Haftarem.

Stalo se tak poté, co prezidenti Ruska a Turecka Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan vyzvali v sobotu Libyjskou národní armádu a Vládu národní jednoty, aby zastavily střelbu a okamžitě zasedly k jednacímu stolu.

Sarrádž a Haftar podpořili myšlenku uzavření příměří, ale slíbili, že budou reagovat na jakékoliv porušení dohod. V neděli večer boje skončily od půlnoci místního času (23:00 středoevropského času).

Situace v Libyi

V roce 2011 vedla mezinárodní koalice v čele se Spojenými státy a NATO v Libyi operaci, jejímž výsledkem bylo zavraždění Muammara Kaddáfího a svržení režimu, který existoval více než 40 let.

Poté došlo v zemi k akutní krizi. Na východě ve městě Tobruk zasedá parlament zvolený lidmi. Podporuje ho LNA vedená Haftarem. Na západě v Tripolisu funguje pod vedením Sarrádže Vláda národní jednoty vytvořená s podporou OSN a Evropské unie.

Dvojvládí a kolaps bezpečnostního systému vedly ke zvýšení aktivity ozbrojených povstaleckých skupin a teroristických organizací. Následkem absence centralizované moci a jednotné armády se Libye stala pašeráckým centrem a tranzitním místem pro nelegální migranty z Afriky do Evropy.

4. dubna 2019 zahájil Haftar ofenzívu na Tripolis s cílem „osvobození od teroristů“. Ozbrojené síly loajální k vládě oznámily zahájení odvetné operace Sopka hněvu. Během posledních měsíců bylo několik stovek lidí zabito a tisíce zraněno.