Bezpečnostní expert a zvláštní korespondent magazínu MÖNCH Tomáš Chlebíček je přesvědčen, že reakce Íránu na americkou akci byla předvídatelná, jelikož Teherán v podstatě neměl na vybranou. Šlo totiž o zachování prestiže na mezinárodní aréně a před vlastním obyvatelstvem.

Vojenský zákrok v podobě raketového útoku na americké základny však byl v určité míře překvapením, neboť se očekávala především aktivizace organizací v regionu bezprostředně spojených s Íránem. Jedná se převážně o organizace, na jejichž vzniku či koordinaci se podílel sám generál Sulejmání – Hamás, Hizballáh, Hútiové a další. Expert zdůrazňuje, že z větší mírou jistoty můžeme očekávat v budoucnu jejich aktivní zapojení do nové etapy konfrontace se Spojenými státy, a to ve formě teroristických akcí, útoků na infrastrukturu a zvýšení kybernetických hrozeb.

Žádná další válka na Blízkém východě není v zájmu Spojených států, myslí si expert. Po vojenských operacích v Afghánistánu, Iráku a Libyi USA nejsou ochotny váznout v jakémkoliv plnohodnotném vojenském konfliktu, zatímco Írán má jisté pochopení toho, že případná rozsáhlá eskalace může ohrozit samotnou existenci současného režimu. Nicméně možnost plnohodnotné války v regionu není vyloučena.

„To samozřejmě neznamená, že současná eskalace konfliktu nemůže válkou skončit. Jak případně poznamenal ministr obrany USA Mark Esper, válku s Íránem sice nechceme začít, ale jsme připraveni ji dokončit. Ve skutečnosti tento konflikt probíhá převážně ve skryté podobě již od samotného zrodu teokratického režimu v Teheránu (1979) s občasnými otevřenými ozbrojenými střety, především na moři (1980, 1987 – 1988, 2019 – 2020),“ zmínil Chlebíček.

Zájmy a role amerických spojenců

Následně expert dodává, že v souvislosti s hrozbou eskalace konfliktu USA a Íránu roste i riziko pro americké spojence. Jako potvrzení Chlebíček uvádí vyhrůžky, jež pronesl Írán vůči Spojeným arabským emirátům a Izraeli. 

Stojí za zmínku i postoj Evropy vůči probíhajícímu konfliktu. Podle experta je hlavním problémovým bodem to, že Evropa značně postrádá jednotnou a koordinovanou pozici vůči vznikajícím konfliktům. V této souvislosti nebylo možné očekávat jakoukoliv podstatnou reakci ani od české diplomacie. Je třeba si uvědomit, že Evropa je stále závislá na Blízkém východě, a to především v energetické oblasti. Vzhledem k této skutečnosti je naprosto jasné, že Evropa musí více usilovat o prosazení a obranu vlastních zájmů v tomto regionu.