Minulý měsíc Václav Klaus, bývalý prezident České republiky, vyslovil domněnku, že řada osobností je frustrována kvůli tomu, že nemají možnost se ucházet o státní moc. Jednalo se především o bývalého diplomata a politika Michaela Žantovského, novináře Tomáše Klvaňu a bývalého předsedu Senátu Petra Pitharta.

Michael Žantovský, jenž v devadesátých letech působil jako tiskový mluvčí a poradce prezidenta Václava Havla, rázně Klausovi oponoval. Bývalý politik zdůraznil, že o moc žádný zájem či stesk nemá, ale jde především o otevřenou diskuzi o současném dění. Žantovský prohlásil, že jedním z jeho hlavních cílů je přispívat k udržování a posilování vzájemných vztahů mezi Českou republikou, jinými evropskými státy a USA. Je totiž přesvědčen, že pevné vztahy a úzká spolupráce mezi Evropou a Severní Amerikou je nedílnou součástí zájmu České republiky a celé Evropy jako demokratické společnosti. Právě proto ostře kritizuje Klausův postoj a jeho bývalou politiku vůči Západu. Tvrdí, že Václav Klaus po celou dobu své politické kariéry byl zaujatý vůči americkým politikům v souvislosti s jejich politickými názory.

„Od první chvíle hledal mezi americkými politiky své ideové favority a zároveň v soukromí – a někdy bohužel i veřejně – zesměšňoval jiné. Čím více se snažil sblížit s některými, často poněkud okrajovými proudy amerického politického myšlení, tím více si odcizoval ty druhé. A nakonec, cítě se možná zneuznán ve svých pronikavých úsudcích o americké politice, ekonomice, kultuře, filmu a klimatických změnách, obrátil svou pozornost na Východ,“ 

napsal Michael Žantovský v Lidových novinách.

Následně Klausovi vyčítá, že za dobu svého prezidentství a ještě dříve, když zastával funkci premiéra, zmeškal příležitost upevnit česko-americké vztahy, což podle Žantovského bylo klíčovým aspektem národních zájmů republiky.

Reakce Klause na obvinění

Václav Klaus se nenechal umlčet a rázně reagoval na kritiku. Nesouhlasil s negativním hodnocením Žantovského ohledně jeho politiky vůči USA. Je totiž přesvědčen, že se vůči Západu stavěl zodpovědně a férově. Nepopírá, že často neváhal otevřeně projevovat svůj nesouhlas s americkou zahraniční politikou. Například se kriticky vyjadřoval vůči americké politice v Iráku, kvůli čemuž si nakonec zhoršil své vztahy s tehdejším prezidentem Bushem mladším.    

„Všichni naši patolízalové v roce 2003 s americkou politikou v Iráku souhlasili, i když bylo zřejmé, že touto cestou došlo k destabilizaci Blízkého východu, který se stal naprosto rozvráceným regionem (a do jisté míry i proto zdrojem masové migrace do Evropy). Dnes už v USA s tím, co udělaly v roce 2003 v Iráku, nesouhlasí vůbec nikdo politicky aspoň trochu relevantní. Odvážil jsem se jako jediný polemizovat s americkou (Obamovou) podporou ,arabských jar‘, která se stala dalším prvkem destabilizace tohoto regionu. Vyjádřil jsem se zcela jasně ke Clintonově (a zejména Madeleine Albrightové) dobrodružství v Jugoslávii,” uvedl Klaus.

Bývalý prezident neskrývá ani svůj kritický názor vůči současným trendům americké a světové politiky. Tvrdí, že je rozhodně proti exportu multikulturalismu, feminismu a genderismu do České republiky a v tom je zásadní rozdíl mezi ním a Žantovským. 

Nakonec Klaus označil výrok Michaela Žantovského o tom, že „on se snaží jako beranidlo otevřít cestu svému potomkovi” za naprosto nepřijatelnou drzost a osobní útok. Bývalý prezident prohlásil, že on přeje Václavu Klausovi mladšímu úspěch, ale na jeho činnosti žádný podíl nemá.