Okamžitá opatření k odstranění nebezpečného viru

Podle odborníka patří k základním krokům prevence šíření tohoto nebezpečného viru typu Inflienzavirus A (subtyp H5N8) vyloučení kontaktů chované drůbeže s volně žijícím ptactvem a dodržování hygienického režimu osobami přicházejícími do styku s ptactvem.

„Vzhledem k tomu, že předpokládáme, že samotný virus migruje u volně žijícího ptactva, je potřeba vyloučit jakýkoliv kontakt domácí drůbeže a volně žijícího ptactva. To znamená přímý kontakt nebo nepřímý, pokud někdo volně chová drůbež, s tím, aby nekonzumovala krmivo ze stejných zařízení volně žijícího ptactva a domácí drůbeže,“ uvedl profesor Bíreš.

Navíc Státní veterinární a potravinová správa nedoporučuje k napájení drůbeže používat volně tekoucí vodu, protože ta může být kontaminována po případném kontaktu s volně žijícím ptactvem. Podle pana profesora přichází v úvahu jedině vnitřní neboli městská voda z vodovodu.

V zóně samotného výskytu (dle tiskové zprávy se jedná o obec Zbehy v okresu Nitra) je odizolováno další domácí ptactvo: ochranné pásmo o poloměru 3 km kolem ohniska a v pásmu o poloměru 10 km kolem ohniska je prováděno pozorování.

Ředitel ŠVPS SR k tomu dodal: „Stejně jsme zakázali jakýkoliv pohyb drůbeže v ohnisku nákazy, to znamená živé nebo masových výrobků, vajec. Také jsme stanovili takzvaný hygienický režim chovu drůbeže, pohybu osob nebo osob zodpovědných za chov drůbeže. Tato opatření je třeba opravdu dodržovat a zcela vyloučit zavlečení viru k drůbeži“.

Proč zatím podlehli nebezpečí jen drobní chovatelé?

Ptačí chřipka se u drobných chovatelů na Slovensku naposled vyskytla v roce 2017. Podle map a záznamu SVPS v letech 2016 až 2017 se jednalo celkem o 11 ohnisek výskytu nemoci. Profesor Bíreš se v komentáři zmínil, že se na Slovensku nikdy nevyskytoval virus v žádném komerčním nebo průmyslovém chovu, jako je to například v Polsku nebo dnes i v Maďarsku.

Příčinou je podle odborníka méně hlídané ptactvo. Pokud je chováno na volné zahradě, majitelé nedokáží zabránit kontaktu s volně žijícím ptactvem. Kromě jiného drobní chovatelé nemají zavedený hygienický režim. „Je tam spousta opatření, která se na úrovni drobného chovu neuplatňují,“ konstatoval odborník.

Jozef Bíreš prozradil, že farma musí mít schválený takzvaný zdravotní statut a být součástí ochranných opatření proti zavlečení viru. Ředitel ŠVPS SR také dodal, že existují pravidla dezinfekce při vstupu, rovněž se tam nemohou pohybovat nepovolené osoby a motorová vozidla, musí neustále probíhat kontrola dodávaného krmiva.

Nezbytná spolupráce se sousedními státy

Podle ředitele SVPS v případě prevence ptačí chřipky lze hovořit o vzájemné přeshraniční spolupráci: „Spolupráce s členskými státy je velmi důležitá, protože je nutné komunikovat. Uvedu příklad z dnešního dne: ptačí chřipku dnes už mají v chovu krůt v Maďarsku. Kolega z Maďarska mě ihned informoval, jelikož je to hned u hranic se Slovenskem“.

Dnes agentura Reuters uvedla, že na krůtí farmě na severozápadě Maďarska nahlásil Národní úřad pro bezpečnost potravin (NEBIH) výskyt ptačí chřipky typu H5N8. Maďarský úřad NEBIH uvedl, že kvůli tomu musí  být vyřazeno všech 50 000 krůt ve farmě a musí být zavedena další preventivní opatření, která zamezí šíření infekce. Postižená farma podle portálu dostane státní náhradu.

K tomu pan profesor také uvedl, že řešení samotné situace v daném státě je vždy odpovědností dané země. To znamená, že když slovenský úřad potvrdil virus u drobného chovatele u Nitry, povinnost řešit tuto situaci má národní autorita této oblasti.

Jak se mají chovat obyčejní lidé?

Pro obyvatele se podle profesora Bíreše v první řádě jedná o hygienický režim. Ten, kdo přichází do styku s drůbeží, by měl počítat s umytím rukou, použitím ochranných oděvů, dezinfekce, také při vstupu k drůbeži může použít dezinfekční rohož. Podle pana profesora je třeba ihned nahlásit situaci veterinárnímu lékaři a takovou drůbež nekonzumovat, nechytat ji holýma rukama, ale zajistit ochranné prostředky, aby se člověk nenakazil. 

Chovatel by si měl všimnout jakéhokoliv příznaku nemoci u drůbeže: pokles kvality vajec, pokles spotřeby krmiva, změny v chování nebo úhyn drůbeže. „V případě jakýchkoliv příznaků chřipky kontaktovat příslušného lékaře, aby tato infekce byla zachycena hned na začátku. Hygienický režim je na prvním místě,“ řekl závěrem Prof. MVDr. Jozef Bíreš, DrSc.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.