Daný dopis podle českého velvyslanectví v Aténách na konci loňského roku obdrželo ministerstvo zahraničí, i ministerstvo vnitra. Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) ale tvrdí, že se v táborech nachází mnohem mladší děti.

To, zda má naše republika přijmout čtyřicet sirotků z řeckých uprchlických táborů, se řeší už delší dobu. Postupně se k věci začali vyjadřovat i různí politici, kteří představovali svůj názor na věc.

Do věci se vložil i český ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček, který na konci loňského listopadu požádal Řecko, aby Česku poskytlo seznam konkrétních uprchlíků, které by země mohla přijmout. Kvůli tomuto účelu velvyslanectví na konci roku jednalo s řeckou stranou.

„Ve společném pracovním jednání partnerské instituce vysvětlily, že žádost ministerstva vnitra o seznam 40 konkrétních dětí s cílem podrobit je bezpečnostnímu prověření je vítaná, ale nerealistická,“ uvádí se v daném dopise, jenž byl adresovaný resortům zahraničí a vnitra.

Na portálu se píše, že úřady v Řecku údajně nemohou o své vůli vybírat kandidáty pro relokaci a jakýkoliv transport musí být realizován na principu dobrovolnosti s ohledem na nejlepší zájem nezletilých migrantů. Z toho vyplývá, že k převozu by pak dle velvyslanectví byli určeni jen ti uprchlíci, kteří nemají v EU příbuzné.

„Relokace by se tak de facto týkala cílové skupiny pubescentů především mužského pohlaví před dovršením plnoletosti. Vzhledem ke specifické náročnosti těchto migrantů Řecko očekává umístění ve speciálních ubytovnách či centrech,“ píše se dále v dopise.

Přijetí sirotků z Řecka

Loni na začátku září vyzvalo Řecko ministry vnitra EU, aby jejich země přijaly děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Konkrétně Řecko požadovalo, aby ČR přijalo celkem 40 dětí. S návrhem přijmout tyto sirotky přišla už před delší dobrou europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

Europoslankyně ale skutečnost, že by se mělo jednat jen o téměř dospělé muže, označila za zvláštní.

„Neviděla jsem ten dopis, nevím, o jaké informace se velvyslanectví opírá. Protože z těch statistik, které se objevily v posledním půlroce, je věkové rozmezí mnohem širší. Jsou tam i mladší děti. Ty děti jsem viděla, trvám na tom, byly tam i dívky,“ argumentovala Šojdrová.

Podle dokumentu řecká strana dále požaduje, aby byly upřesněny okolnosti ubytování v ČR pro migranty a vyjasněno, jaký právní status by měli.

„Teprve po upřesnění údajů ze strany ČR zveřejní řecké úřady v přistěhovaleckých centrech výzvu k registraci na převoz do ČR,“ píše se v dopise.

Co navrhuje Šojdrová?

Uvádí se také, že české velvyslanectví doporučuje, aby bylo požadavkům Řecka vyhověno. „Z pragmatického hlediska není v tuto chvíli prvořadým cílem ministerstva zahraniční převoz 40 anonymních migrantů, ale převzít iniciativu v dialogu s Řeckem a napravit reputaci ČR jako nekooperujícího partnera,“ zní rada zastupitelského úřadu a za součást strategie doporučuje krátkodobou misi.

Velvyslanectví v této souvislosti varuje, že zdlouhavý úřednický ping-pong a víra, že téma migrantů bude časem překryto novějšími problémy, posílí negativní vnímání České republiky v Řecku i v EU.

Šojdrová však přišla s řešením, podle něhož chce, aby Česká republika přijala celé rodiny s dětmi. „To by mohlo být bezpečné řešení,“ uvedla.

V minulosti iniciativa s názvem Češi pomáhají uvedla, že se podařilo najít asi dvě stovky rodin, které jsou ochotné tyto dětské uprchlíky z uprchlických táborů přijmout.