Korespondent Rasmus Tantoldt s ním hovořil v Kuvajtu, kam byla evakuována většina vojáků, kteří se nacházeli na americké základně Ain al-Assad.

Seržant a jeho spolubojovníci byli o útoku informováni několik hodin před jeho začátkem. Všichni se schovali do bunkru.

„Bylo to hrozné,“ vzpomíná. „Nedá se to popsat, nikomu bych nepřál něco podobného zažít. Nemohli jsme nic udělat, mohli jsme se jen smířit se situací. Nevím, jak dlouho jsme čekali, asi několik hodin.“

Ale pak začal útok.

„Devět raket, každá vážila tunu. Nikdy jsem necítil nic podobného a doufám, že se to nikdy nebude opakovat,“ říká seržant.

Podle jeho slov byl útok tak silný, že se bunkr otřásal a dovnitř pronikal ve velkém množství prach. Vojáci museli sedět se šátky na obličeji, aby si usnadnili dýchání. Nejtěžší věcí byl však pro dánské vojáky pocit neznalosti a bezmocnosti.

„Nevěděli jsme, jak blízko bude další útok. Nemohli jsme použít žádnou z těch dovedností, které jsme měli nacvičeny. Zbývalo nám jen sedět a čekat.

Vojáci reagovali na situaci různě.

„Jeden vyprávěl anekdoty, aby si dodal odvahy. Jiní se uzavřeli do sebe. A některým začaly téct slzy.“

Když raketový útok skončil, vojáci vyšli ven.

„Byli jsme si jistí, že tam najdeme spálenou poušť a byli jsme velmi překvapeni, když jsme si uvědomili, že to všechno se nedělo nad našimi hlavami. Podle mých odhadů spadla nejbližší raketa 300 yardů od nás. Když jsme se procházeli, viděli jsme takové díry, že by v nich mohla zaparkovat dodávka.

Nyní se do Kuvajtu vypravují psychologové, aby pomohli vojákům vzpamatovat se z negativní zkušenosti.

„Skutečně je potřebujeme,“ tvrdí seržant. „Na takovou situaci jsme nebyli připraveni.“

Íránská pomsta za vraždu generála Sulejmáního

Dne 3. ledna USA zabily v Bagdádu íránského velitele speciálních sil Kuds Kásima Sulejmáního a dalších deset lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku. 

Washington svůj krok odůvodnil tím, že íránský velitel stál za útoky proti americkým silám v Iráku. Prezident USA Donald Trump také prohlásil, že je připraven na další akce proti Íránu.

V odvetné reakci nejvyšší duchovní vůdce Íránu Sajjid Alí Chameneí varoval před „krutou odplatou“ a již v noci 8. ledna íránské ozbrojené síly podnikly raketový útok na americké základny v Iráku. Podle irácké armády zemi zasáhlo 22 raket, z nichž sedmnáct dopadlo na leteckou základnu Ejn al-Asad a zbylých pět na základnu v Irbílu.

Íránská státní tisková agentura uvedla, že v důsledku útoku zemřelo 80 amerických vojáků. Trump naopak tvrdí, že íránský útok díky předběžným opatřením a systému včasného varování způsobil menší škody americkým základnám a nikdo nebyl zraněn.