Rafaj na svém Facebooku tvrdí, že tyto diskusní relace ale nic nového neukázaly, a tak starý stereotyp můžeme očekávat i od „nově“ se tvářících politiků. Podle něj tak televizní debaty budou zřejmě „jalové“.

„První letošní diskusní relace v RTVS, ale zejména v TA3, naznačily styl, kterým nás budou oslovovat politické subjekty až do voleb. Nic nového a ani převratného ale nečekejme. Starý stereotyp i od „nově“ se tvářících politiků. Tzv. demokratická, čili atlantická, opozice shodí všechno, co udělala vláda, pod hlubokou zem. Budeme poslouchat progresivní chorály o skvělých opatřeních, úžasných „odbornících“ a světlých zítřcích,“ uvedl.

Poté se mediální analytik pokusil nastínit, jak to všechno podle něj bude vypadat. Pokud jde o Směr-SD, ten podle Rafaje sofistikovaně zaseje sociální nejistotu, která hrozí od liberálního slepence při ztrátě dosavadního kurzu. Most se dle něj již v podstatě (naštěstí) zhroutil a SNS uvede výčet toho, co pro stát a pro Slováky udělala.

„Je však otázkou, zda po mediálních štvanicích a zesměšňováni mediálním mainstreamem jsou lidé ještě nastavení na argumenty, fakta a zejména práci, kterou by logicky měli politici u kormidla odvést,“ podotýká s tím, že by bylo dobré se po každé relaci vydýchat na balkoně a podívat se na věc z ptačí perspektivy.

Jedno je však dle něj jisté, a sice, že „opozice drásající se k moci nepotřebuje diskutovat, ale jen vysílat blbou náladu“.

Absence zlatého středu

Dotyčný si také stojí za tím, že jim na Slovensku chybí zlatý politický střed, a dokonce to dle jeho mínění vypadá, jakoby ho tam ani nechtěli mít.

„Přitom je zřejmé, že národně státní zájmy lze prosadit jen ze zdravého středu. Společnost je však rozdělena na dva tábory. Na „dobré a špatné“, na „slušné a extremisty“, na „liberály a nacionalisty“, ale zejména na „znechucené a poslední mohykány-pragmatiky“. I kampaň, i diskuse zaujaly jednoznačně krajně bojové a neslučitelné pozice odvrácených pólů,“ tvrdí Rafaj s tím, že se zde bije jeden extrém s druhým.

O tzv. zlatý střed tak, snad s výjimkou SNS a pár menších subjektů, nemá nikdo zájem.

Homo digitalis v politice

Rafaj dále píše, že i z reakcí a výrazu šéfa Progresivního Slovenska Michala Trubana v debatě na TA3 sršelo pohrdání výsledky. To prý ale není žádné překvapení.

„Pro odchovance ekonomiky 4.0, homo digitalis, je zřejmě jedinou smysluplnou prací ťukání do klávesnice. V této souvislosti je otázkou, jak by dokázala tato partička sluníčkářů řídit stát a uspokojovat zejména lidi práce. Klub šesti milionářů (Kiska, Truban, Sulík, Kollár, Matovič, Hlina) s majetkem přes 50 milionů eur si můžeme jen stěží představit jako lidumily. Zdá se, že Slováci zapomínají na moudrost svých předků,“ stojí v postu.

Dále poukázal i na to, že Truban působil v pořadu očividně „naspeedovaně“ a během diskuse neslušně skákal do řeči, nesouhlasně gestikuloval, bral si slovo a útočil pod pás. „Jeho „slušnost“ tak zůstala pouze v klišé tezích ve virtuálním online marketingu. Neslušně odmítal každý racionální argument a přehlížel protiargumenty, jen aby točil svůj flašinet připravených propagandistických sloganů,“ myslí si.

Kromě toho dodal, že poté, co se snažil vysvětlit financování kampaně prezidentky, Progresivního Slovenska i Deníku N stejnou skupinou milionářů z Esetu, poněkud směšně vyzněla jeho výzva, aby Danko přišel do pondělní debaty Deníku N.

Celé to dle něj vyznívá to mimořádně podivně, jako by byl Truban akcionářem novin, nebo měl alespoň na jejich obsah a počínání zásadní vliv.

Nálepkovači

Navíc Truban podle Rafaje v relaci použil strategii obrana útokem, s níž se vytasil i při řešení irácko-íránské otázky a stažení našich vojáků z této oblasti.

„Opět jsme měli uvěřit, že to nejlepší dělá, kdo nic nedělá, údajně promyšleně mlčí jako pštrosí hlava v písku a „zodpovědně čeká“, jak se nakonec situace sama vyvine. Tak nějak se pokoušel bránit svou bývalou místopředsedkyni, dnes už ve funkci velitelky ozbrojených sil, prezidentku Zuzanu Čaputovou, kterou naopak předseda NR SR našel odvahu kritizovat. A i převzít řešení v krizové situaci. Jelikož progresivci nic, k čemu USA nedají požehnání, neučiní. Jejich nejlepší obranou je tak útok na suverény,“ míní Rafaj.

Když jsou USA vždy č. 1

V závěru příspěvku se Rafaj věnoval submisivnímu postoji liberální opozice vůči USA, který zaujal i Truban.

„Takže my nic, my muzikanti a budeme hrát tak, jak dirigent z USA bude diktovat. A kdo ohrožuje národní bezpečnost? Vždyť USA byly jen od roku 2000 ve 14 konfliktech nebo intervencích, zatímco Rusko jen v sedmi. Jak kdysi uvažoval Lenin, pokud nedokáží zaútočit na myšlenku, zaútočí na člověka. A tak Truban x-krát opakoval nálepku o údajné Dankově hysterii, ale sám při tom působil až agresivním dojmem,“ uvedl.

Za největší faux pas v nedělní diskusní relaci ale považuje Trubanovo tvrzení, že vojáky nemají řídit politici.

„Je snad Slovensko vojenskou juntou? V mnoha demokraciích Západu jsou v čele resortu obrany dokonce ženy a zásadně civilové. Voják poslouchá rozkazy. Nediskutuje. Ale pro lidi, kteří strategii a boj hrají jen na PlayStationu, je to možná chroupavé,“ podotkl.

Závěrem ještě dodal, že nechce ani domýšlet, co by se stalo, kdyby bylo Slovensko v reálném ohrožení a v čele naší „obrany“ státu by byl tým Zuzana Čaputová, ministryně vnitra Veronika Remišová a ministr obrany Jaroslav Naď nebo Igor Matovič.