Lékaři analyzovali 28 vědeckých studií provedených v sedmi zemích, v nichž byl zkoumán vztah mezi příjmem kravského mléka a rizikem dětské obezity. Do studií bylo zapojeno celkem 21 tisíc dětí ve věku 1 – 18 let. Ukázalo se, že odtučněné mléko na rozdíl od plnotučného mléka nesnižuje pravděpodobnost nadváhy.

Získané výsledky vyvracejí populární doporučení mezinárodních zdravotnických organizací, podle kterých děti od dvou let musí pít mléko s nízkým obsahem tuku.

Studie byla observační, proto není možné stanovit přísně příčinný vztah. K prokázání jednoznačných výhod plnotučného mléka je nutná randomizovaná kontrolovaná studie. Existuje možnost, že použití tohoto produktu je spojeno s dalšími faktory, které snižují váhu.

Prostředí má význam

V srpnu jsme informovali o tom, že lidé žijící v blízkosti podniků rychlého občerstvení anebo projíždějící kolem nich po cestě domů, mají znatelně vyšší index tělesné hmotnosti, než průměrní obyvatelé jejich města. Uvedl to americký ekonom v článku, který byl uveřejněn v časopise PloS One.

„Podařilo se nám ukázat, že index tělesné hmotnosti (BMI) záleží na tom, v jakém prostředí z hlediska stravy člověk žije. Každý den musíme volit mezi zdravou a nezdravou potravou, což ovlivňuje nadváhu. Například, když máte možnost po cestě rychle sníst nějaký ten fastfood, povede to ke zvýšení BMI,“ sdělila  Adriana Dornellesová z Univerzity státu Arizona (USA).

V posledních letech zjistili vědci velké množství záporných rysů západní diety, pro kterou je příznačné velké množství kalorií a tučné potravy. Například před dvěma lety vědci zjistili, že tučná potrava napomáhá vývoji Alzheimerovy choroby a pozměňuje fungování mozku takovým způsobem, že člověk začíná jíst ještě více.

Lékaři a dietologové kromě toho zjistili, že po rychlém občerstvení zapomíná člověk na to, že už jedl, a že fastfood napomáhá neplodnosti žen a zvyšuje skoro trojnásobně pravděpodobnost ztráty fertility ve srovnání s normální stravou. Kromě toho vyšlo najevo, že polotovary narušují metabolismus, což samo o sobě napomáhá přejídání.

Co dělat po cestě z práce?

Dornellesová našla originální svědectví toho, že spotřeba fastfoodu vede prakticky vždy k obezitě, kdy pozorovala život sedmi stovek obyvatel New Orleans v průběhu dvou let.

Její metodika pozorování se opírala o jednu jednoduchou zásadu: většina obyvatel velkých měst si po cestě z práce domů kupuje potraviny nebo jí v restauracích, kavárnách a jiných podnicích, které se nacházejí blízko jejich domu nebo po cestě domů.

Když tomu tak je, pak počet podniků se zdravou a nezdravou potravou a vzdálenost k nim bude podle předpokladu Dornellesové mít značný vliv na pravděpodobnost nadváhy a jiných zdravotních problémů spojených s obezitou.

Ověřila, zda to tak opravdu je takovým způsobem, že vypočítala „pohybové trasy“ účastníků průzkumu a porovnala je s tím, jaký index tělesné hmotnosti měli.

Jak ukázaly tyto výpočty, index tělesné hmotnosti účastníků projektu záležel ve značné míře na tom, kolik podniků rychlého občerstvení bylo ve vzdálenosti asi jednoho kilometru od jejich domu nebo po cestě domů. Stejná zákonitost byla příznačná i pro supermarkety, kde se prodávají levné potraviny s vysokou kalorickou hodnotou, a také pro jiné podniky s nezdravou potravou.

Na druhé straně přítomnost plnohodnotných restaurací a obchodů s nízkokalorickými a dietními potravinami snižovala index tělesné hmotnosti. Mj. přítomnost každého podobného podniku snižovala BMI o 0,13 bodu, a podniky rychlého občerstvení ho zvyšovaly o 0,7 bodu.