V roce 2019 odstoupily USA od smlouvy o raketách středního a krátkého doletu z roku 1987 a ihned vyzkoušely první rakety, které byly touto smlouvou zakázány (s plochou dráhou letu a balistickou). Odstoupení od smlouvy bylo podle všeho původním cílem USA a všechna obvinění na adresu Ruska byla záměrnou lží s cílem hodit odpovědnost na Moskvu. Skutečným cílem USA bylo rozmístění raket středního doletu v Asii, aby měly na mušce rostoucí čínský raketový a jaderný potenciál. Tak snadno získat převahu se jim ale nepodaří.

Čína už značně předčí USA v technologiích výroby raket středního doletu, což bylo ještě jednou ukázáno během přehlídky 1. října 2019. Čína tehdy ukázala první na světě balistickou raketu středního doletu s manévrující hypersonickou bojovou hlavicí – DF-17. Čína má také mnohem větší kapacity na výrobu balistických a raket s plochou dráhou letu středního doletu.

V asijsko-tichomořském regionu už začal aktivní diplomatický boj. USA se pokoušejí, zatím zpravidla neoficiálně, vyvíjet nátlak na své partnery v regionu, aby získaly jejich souhlas k rozmístění v budoucnu amerických raket středního doletu. Čína podniká preventivní diplomatické kroky, aby tomu zabránila. Příkladem může být prohlášení Ministerstva zahraničí ČLR ze srpna 2019, v němž varuje země asijsko-tichomořského regionu, aby nesouhlasily s rozmístěním amerických raket. Padla přitom zvláštní zmínka o Japonsku, Jižní Koreji a Austrálii jako o nejpravděpodobnějších regionech rozmístění těchto raket.

Země, které tyto rakety rozmístí, nesporně narazí na velmi silný tlak ze strany Číny. V situaci s rozmístěním komplexů protivzdušné obrany THAAD v Jižní Koreji v letech 2016 a 2017 zavedl Peking proti této zemi velmi silné (i když oficiálně nevyhlášené) ekonomické sankce, které měly značný vliv na jihokorejský byznys. Můžeme předpokládat, že v případě rozmístění v nějaké zemi tohoto regionu amerických útočných zbraní budou následky mnohem vážnější.

Boj kolem rozmístění strategických zbraní byl charakteristickým rysem studené války mezi SSSR a USA. Ty nejnebezpečnější krize v tomto období byly spojeny právě s rozmístěním raket středního doletu. Karibská krize byla následkem sovětského pokusu o rozmístění raket středního doletu na Kubě výměnou stažení sovětských raket z Kuby za stažení amerických raket z Turecka. Nebezpečná krize ze začátku 80. let byla spojena s rozmístěním nových typů amerických a sovětských raket středního doletu v Evropě.

Je třeba vycházet z toho, že budoucí raketové krize v Asii budou mít neméně nebezpečný ráz. Jejich hlavními účastníky budou USA a Čína. Ale zároveň do nich budou zapojeny i třetí země. Rusko a Čína už dosáhly zásadní shody v problémech spojených se strategickou stabilitou a jejich společné vidění těchto problémů bylo zakotveno ve společných prohlášeních předáků obou zemí z let 2016 a 2019. Na druhé straně se budou USA snažit upevňovat své svazky v Asii a získat Evropany pro zadržování Číny.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.