Důvodem toho může být tání ledů v Grónsku a zvýšení srážek.

Vědci odhadují pravděpodobnost takového vývoje událostí na 15 %, ale sami připouštějí, že vytvořený model nebere v úvahu vliv tajícího ledu v Arktidě, což by ještě zvýšilo hrozbu těchto změn.

Tyto změny mohou podle vědců vyvolat v Evropě silné ochlazení, protože právě Severoatlantický proud umožňuje udržovat relativně mírné klima v Severním Atlantiku.

Příčina smrtících veder

Dříve Sputnik informoval objevu vědců Kolumbijské univerzity, kteří odhalili souvislost mezi výškovými tryskovými proudy a smrtícími tepelnými vlnami, které se vyskytují současně v různých regionech země.

Příčinná souvislost spočívá v Rossbyho vlnách, které představují atmosférický a oceánský jev, kde obří meandry pokřivují proud ve tvaru vlny. Neobjevují se jen na Zemi, ale když se tak stane, je známo, že ovlivňují počasí naší planety. Nyní se rozsah tohoto vlivu stává jasnější.

Výzkumní pracovníci analyzovali klimatické údaje za období 1979 – 2018. Zjistili, že když se v proudech severní polokoule vytvářejí Rossbyho vlny, dvacetinásobně se zvyšuje riziko silného tepla v regionech, kde se pěstují zemědělské plodiny.

Tyto vlny, nazývané vlny Rossby, jsou ohyby vysokého větru a jsou rozděleny do několika typů. Dva typy, tedy vlna-5 a vlna-7 způsobují příliv horkého subtropického vzduchu do Severní Ameriky, Evropy a Asie.

Pokud jsou tyto vlny Rossby přítomny v proudech dva týdny nebo déle, je produkce zemědělských plodin snížena v postižených regionech v průměru o čtyři procenta, nebo o 11 procent maximálně.

Podle výzkumníků se vlny se objevily pětkrát v průběhu studie (1983, 2003, 2006, 2012 a 2018), ale i když to není zatím jasné, jak změna klimatu může ovlivnit tento jev, vyhlídky na podobně velké poruchy v již tak teplejším světě nejsou příznivé.