Jak již bylo řečeno, Schwarzenberg označil 29. prosinec 1989 za svůj nejšťastnější den v životě a vysvětlil to tím, že byl jeho „národ zase svobodný“.
„Když se dnes na toto datum dívám, na jedné straně si říkám, o kolik jsme šťastnější než naši otcové či dědové. Neboť třicet let po 28. říjnu 1918 jsme ocitli v mnohem horší porobě, než jsme za starého Rakouska mohli tušit, že může kdy nastat,“ napsal v úvodu.
Následně kníže přiznal, že naše země dnes opravdu vzkvétá. „Jdeme-li po našich městech, můžeme vidět opravené domy, náměstí září v jasných barvách a žijeme v takovém blahobytu, jako ještě nikdy v našich dějinách. Jistěže jsou některé skupiny obyvatel, které na to spíše doplácí, ale to bylo v dějinách vždy a v mnohem větší míře. Je jim třeba pomoci a nenechat je na holičkách,“ myslí si. Když to tedy podle něj vezmeme v celku, pak jsme se „tak dobře ještě nikdy v dějinách neměli“.
„Přiznejme si, že za to vděčíme na jedné straně vlastní píli a vynalézavosti, ale především také pomoci, které se nám dostalo díky členství v Evropské unii a investicím, které se k nám hrnuly opravdu z celého vyspělého světa. A také díky bezpečí, které nám zajišťuje členství v NATO. To všechno by mělo vlastně vést k velikému optimismu,“ podotýká.
Není to ale zřejmě tak jednoduché, jak se zdá. Schwarzenberg totiž přiznal, že nejen u něj existuje jakýsi nejistý pocit. V podstatě jde o pochyby o tom, co bude. Prozradil rovněž, jaký je ten největší úkol, který před námi na příštích třicet let stojí. Dle něj jde o to „obnovit morálku této země“.
„Když to porovnám s generací roku 1918, tak mám dojem, že jsme ztratili vlastenectví. To vlastenectví, které přineslo mnoho obětí, ale umožnilo nám přežít protektorát. V roce 1948 mnozí ze slavných mužů roku 1918, kteří bojovali a nezahynuli za nacismu, byli už zase zavření, nebo byli nuceni odejít do emigrace a zdálo se, že svoboda jejich republiky je naprosto ztracena,“ napsal v příspěvku.
I jeho další slova byla kritická. Uvedl totiž, že dnes „trpíme morem, který jsme si způsobili sami“. A co se jedná? „To je náš neexistující vztah k právu, všeobecná korupce a nesmírné sobectví. Ničí to náš národ a naší zemi. Dokud se nezačneme opět zodpovědně starat o přírodu, půdu a lesy a budeme se hnát pouze za krátkodobým ziskem, tak mám o naši budoucnost opravdu vážné obavy. Nevím, jestli by národ v tomto stavu ještě obstál ve zkouškách, ve kterých obstáli naši dědové a otcové, ať to byl nacismus, nebo komunismus,“ myslí si.
„Měli bychom se opravdu dnes zamyslet nad tím, co je náš úkol pro příští léta a uvědomit si zodpovědnost za budoucnost našich dětí a vnuků,“ vyzval politik závěrem a všem popřál klidný zbytek neděle a krásný nový rok 2020.
Pod příspěvkem knížete se ale záhy objevila velká spousta komentářů. Někteří politikovi děkovali za jeho slova a psali, že má pravdu.
„Opět moudrá a pravdivá slova,“ uvedl jeden komentující a další dodal: „Skvěle řečeno, pane kníže, ostatně jako vždy.“
Našli se však i takoví, kteří s ním nesouhlasili a dali mu to najevo. „Nějak Vám ta čísla nejdou, pane kníže. Ta poroba začala už 21 let po r. 1918. Ale vidím, že myslíte do budoucna. Předpokládám, že za pár let se děti budou učit, že v letech 1939 až 45 tu vládl pořádek a kázeň a pokazilo se to až roku 48…,“ stálo v jednom z komentářů.