Začátek každého z posledních desetiletí byl předznamenán jednou či řadou významných a symbolických souvisejících událostí, jako to bylo v případě Arabského jara v roce 2011 a teroristických útoků 11. září 2011, uvádí bývalý český ministr a bývalý velvyslanec ČR v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta. Můžeme dodat, že o třicet let dříve za takovou velice důležitou a symbolickou událost je možné považovat rozpad Sovětského svazu a konec studené války. Každá z výše uvedených událostí vedla mimo jiné ke značným ničivým důsledkům pro svět a krvavým dlouhotrvajícím konfliktům. Co bude na začátku nadcházejícího desetiletí, si bývalý diplomat říci netroufl, je však přesvědčen, že moc optimistické to určitě nebude.

Důvodem pro takový pesimistický pohled do budoucna je nespočet stávajících konfliktů a rozporů, jež momentálně utvářejí současný systém mezinárodních vztahů a které podle Bašty budou příští rok kulminovat. Důležitým prvkem a zároveň jedním z hlavních zdrojů nestability světového systému je vnitropolitický souboj ve Spojených státech, jenž má vyvrcholit příští rok na prezidentských volbách. 

„Neklid, který již způsobila za poslední čtyři léta v mezinárodních vztazích, bude pokračovat, protože politická nestabilita a omezená možnost vládnutí v nejmocnější zemi světa ovlivňuje jak politiku spojenců USA uvnitř NATO a EU, tak protivníků, zejména Číny. Ta se stane nejen nejsilnější světovou ekonomikou, ale hlavně vojenskou velmocí, navíc s Ruskou federací jako spojencem,“ píše Bašta.

Výzvy desetiletí pro Evropu

Ovšem hlavní problémy v politické a ekonomické rovině Bašta předpovídá pro Evropskou unii. Prvním a možná nejdůležitějším bodem je další degradace vzájemných vztahů mezi EU a Ruskem. První významnou roztržkou v příštím roce se může stát otázka výkladu dějin, k níž s  největší pravděpodobností dojde před oslavami 75. výročí konce 2. světové války. 

„Předznamenalo to Usnesení o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy přijaté Evropským parlamentem 19. 9. 2019, které tvrdí, že zahájení II. světové války umožnila a zavinila německo – sovětská smlouva o neútočení z 23. srpna 1939. Dá se proto očekávat, že se záhy objeví nový výklad dějin, který zpochybní podíl Sovětského svazu na porážce nacismu, bude klást rovnítko mezi německou a sovětskou totalitou, zdůrazní sovětskou okupaci východní Evropy, a místo vítězství v roce 1945 bude více zdůrazňovat Maďarsko 1956 a Československo 1968,“ zmínil bývalý diplomat.

Druhým konfliktním bodem se pravděpodobně stane zápas o evropský plynárenský trh mezi Ruskem a USA. Vítěze určí ideologie, jež panuje v současné Evropské unii. Hlavním důsledkem se stane další pokles ekonomické konkurenceschopnosti EU. Nakonec třetím a nejvíce kontroverzním tématem zůstane migrační krize. Podle Bašty hlavní „zápornou postavou” v této otázce se ukáže být Turecko, které se bude snažit co nejvíce využít své kontroly nad migračními cestami a bude i nadále pokračovat ve vydírání EU.

„Prezident Erdogan se rozhodl, že po vpádu do Lybie bude kontrolovat nejen asijské, ale také africké migrační cesty, čímž se znásobí jeho možnosti vydírání Evropské unie“, uvedl Bašta.