„Kdyby se Nord stream 2 nějak dotýkal území, které patří USA, pak bych mohla pochopit řeči o zainteresovanosti Washingtonu do těchto otázek. Je to ale evropská záležitost. Netýká se to nikoho jiného, kromě zemí zapojených do tohoto projektu, a to jak geograficky, tak finančně,“ prohlásila rozhovoru pro pořad Mezinárodní přehled na televizní stanici Rossija 24.

Sankce proti plynovodu Nord stream 2

Americký prezident Donald Trump podepsal dne 20. prosince obranný rozpočet na rok 2020, který mimo jiné předpokládá také sankce proti plynovodům Nord stream 2 a Turecký proud. Spojené státy požadovaly, aby společnosti, které mají na starosti pokládku potrubí, okamžitě práce zastavily. Učinila tak například společnost Allseas, která se pokládkou potrubí plynovodu Nord stream 2 zabývá.

Ministerstvo energetiky RF očekává, že plynovod Nord stream 2 bude uveden do provozu do konce roku 2020. Již dříve to novinářům sdělil šéf ruského energetického resortu Alexandr Novak.

Stavba plynovodu

Nord Stream 2 počítá s položením dvou linek plynovodu od ruského pobřeží přes Baltské moře k Německu. Projde také přes teritoriální a výhradní ekonomické zóny Finska, Švédska a Dánska.

Proti plynovodu vystupuje Ukrajina, která se bojí, že přijde o svoji roli dopravce ruského plynu, ale také Polsko, Litva a Lotyšsko, země, které projekt považují za politický. Stavbu také kritizují USA, které se snaží aktivně na území Evropy prolobovat svůj zkapalněný zemní plyn (LNG).

Podporu stavby plynovodu opakovaně vyslovovala německá vláda a rakouská vláda. Trvaly na tom, že projekt upevní evropskou energetickou bezpečnost a zdůrazňovaly spolehlivost Ruska jako energetického dodavatele.

V Moskvě opakovaně prohlašovali, že Nord Stream 2 je absolutně komerční a konkurenční projekt. Jak dříve říkal ruský prezident Vladimir Putin, stavba plynovodu nepředpokládá zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.