Hned v úvodu svého příspěvku se Šichtařová zaměřila na to, jaké významy nabíralo slovo liberál v průběhu let. Připomíná ku příkladu, že v minulosti dokázalo obrátit svůj význam prakticky o 180 stupňů a dodává, že dnes jsou liberálové vnímáni spíše jako ti, kteří boří dosavadní společnost.

„Liberálové si myslí, že bořením mění společnost k lepšímu. Konzervativci v dnešním významu toho slova si zase myslí, že ji boří k horšímu. Asi se oba se shodnou, že společnost se v současnosti mění rychleji než před dvaceti lety. A tak – v rámci toho nového fičáku – čím dál častěji od liberálů slyšíme, že bychom měli změnit volební systém a „pustit“ do něj i mladé lidi. Ostatně adorace mládí a opovrhování stářím, adorace měst a opovrhování venkovem, adorace emotivnosti a opovrhování rozvahou jsou znakem doby,“ tvrdí.

V této souvislosti tak poukázala na to, že o volebním systému často hovoří předseda hnutí STAN Vít Rakušan, který za argument pro změnu a inspiraci považuje fakt, že v Rakousku volí lidé už od 16 let. „Pan Rakušan se stal hlavním bojovníkem za mladé voliče. V dubnové tiskové zprávě STAN prohlašoval: „V českém volebním systému by měli mít právo volit i šestnáctiletí. Náš návrh bude směřovat primárně ke komunálním volbám (...) Mladá generace se navíc dnes lépe orientuje v záplavě informací, protože v takovém světě vyrůstá.“,“ citovala ekonomka s tím, že když se podívá na volební preference STAN, tak tomu vlastně celkem rozumí.

V podstatě jde o to, že není jisté, zda se hnutí znovu dostane do Sněmovny. V květnu byly ale realizovány na školách po celé České republice Studentské volby do Evropského parlamentu, ve kterých se ukázalo, že by mladí lidé STAN znovu volili.

„Česká pirátská strana získala 24 %, na druhém místě se umístili právě Starostové s 12 % a na třetím místě recesistické hnutí Ano, vytrollíme europarlament s 10 % hlasů. Byl by to Pirát či Starosta sám proti sobě, který by toho nechtěl využít. V těchto „volbách“ by STAN získal možná třikrát, možná i čtyřikrát víc hlasů než v realitě,“ připomněla výsledky.

Šichtařová si ale nemyslí, že by výsledky těchto „voleb“ prokázaly to, co STAN tvrdí, a sice že mladí lidé volí odpovědně. „Moc se mi to nezdá, když jsou ochotni dát 10 % recesistům. Pro mě poněkud dětinské a nedospělé. Odpovědný volič si z voleb srandu nedělá,“ řekla.

Přiznává ale, že i někteří dospělí občas neberou volby vážně, i když lidí, kteří si „dělají z voleb psinu“, je mezi dospělými méně. „A možná, že kdyby se čistě hypoteticky věk voličů posunul na 21 let jako kdysi, výsledky recesistického hnutí by byly poloviční,“ myslí si.

„Dost možná by STAN taky změnil názor, kdyby si uvědomil, že studentské volby proběhly hlavně na gymnáziích. Trochu se bojím, že kdyby volby proběhly na všech školách, výsledek by byl dost odlišný a pro STAN nepříjemný. Mladí lidé jsou totiž z podstaty věci snadněji manipulovatelní než zkušení voliči,“ tvrdí ekonomka.

Skutečnost, že středoškoláci smí volit až od osmnácti let, má podle jejího názoru svůj smysl. „Jestliže soudy přihlížejí u mladistvých k jejich věku, má to důvod. Tak jako má důvod, že řídit nemůže desetiletý špunt. Že nemůže držet střelnou zbraň. V některých případech dokonce ani prostá plnoletost nestačí. Soudce, senátor či prezident musí mít ještě vyšší věk. A je to tak dobře, protože tací lidé potřebují kromě vzdělání také životní zkušenost. A tu vás ve škole nikdo nenaučí,“ vysvětluje.

S čím však Šichtařová nemá žádný problém je to, když velmi mladý a nezkušený člověk rozhoduje jen o sobě. A poukazuje na to, že právě ve volbách tomu tak není. Volič totiž dle jejích slov nerozhoduje jen o sobě, ale i o jiných. „A člověk, který se ještě nikdy nemusel o nikoho starat, nikdy nepracoval, nikdy nevydělával peníze a neplatil daně, může jen těžko říkat jiným, jak má být s jejich daněmi a životy naloženo,“ argumentuje.

Závěrem podotkla, že ona sama rozhodně nesouhlasí s heslem: „Ať klidně volí děti špatně, vždyť důchodci volí také špatně.“ Nezamlouvá se jí totiž představa, že „šestnáctiletý člověk je chytrý a starý blbý“.

„To, že do parlamentů a do OSN dnes chodí řečnit děti, neznamená, že tyhle děti jsou chytřejší než dospělí. Znamená to, že tyhle děti se nechaly ovládnout svým dospěláckým PR týmem a jsou ochotné číst dospělými napsané proslovy. Není to důkaz dětské síly a vyspělosti. Je to odraz slabosti politiků, že jsou ochotni nechat se manipulovanými dětmi manipulovat,“ uzavřela dané téma Šichtařová.