Ve zprávě na webu ministerstva se uvádí, že strany zapojené do projektu musí „okamžitě projevit svědomité úsilí směřující k ukončení své činnosti“.

„Musí ukončit činnost do 30 dnů“ po přijetí zákona o rozpočtu, upřesnili ve zprávě pro tisk.

Na MZV USA připomněli, že ministr zahraničí během 60 dnů připraví zprávu pro Kongres USA, v níž zanalyzuje, kdo porušuje zákon.

„Vláda Spojených států rozhodně podporuje diverzifikaci dodávek energie, protože alternativy pomáhají snížit roli geopolitiky na energetických trzích, snížit spotřebitelské ceny a zvýšit energetickou bezpečnost zemí přijímajících energii. Bylo například spočítáno, že dostupnost amerického LNG ušetřila evropským spotřebitelům osm miliard dolarů tím, že jim umožnila vyjednat nižší ceny se stávajícími dodavateli,“ uvádí se ve zprávě.

Poté, co Washington uvalil sankce na energetická zařízení, Moskva oznámila, že bude následovat příslušná reakce.

Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že ještě „nikdo nezrušil“ zásadu symetrické odpovědi na takové „nepřátelské útoky“.

Evropa také zareagovala na americké sankce. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok prohlásil, že je nepřijatelná situace, v níž by Spojené státy mohly diktovat jiné zemi, odkud má brát energii.

Ulrike Demmerová, zástupkyně mluvčího vlády SRN, zdůraznila, že Berlín je proti extrateritoriálním sankcím Spojených států, protože „jsou namířeny proti německým a evropským společnostem a představují zásah do našich vnitřních záležitostí“.

Sankce proti plynovodu

Americký prezident Donald Trump podepsal 20. prosince rozpočet na obranu na rok 2020, který stanoví sankce proti projektům Nord Stream 2 a Turecký proud.

Washington požadoval, aby smluvní společnosti zastavily výstavbu. Společnost Allseas, která se zabývá pokládkou Nord Stream 2, pozastavila práci a odklonila speciální plavidla.

Oficiální zástupce projektové společnosti Jens Mueller uvedl, že zbývá položit asi 160 kilometrů potrubí z 2 400 kilometrů.