Jedná se přitom již o druhý útok vandalů v kraji. Nedávno byl totiž znesvěcen židovský hřbitov v Námestově.
„Domníváme se, že jde o koordinovanou akci extremistických odpůrců dobrého občanského soužití v naší zemi,“
uvádí se ve stanovisku Židovské organizace B’nai B’rith a Židovské náboženské obce v Bratislavě.
Připomeňme, že na hřbitově v Námestově vandalové poničili celkem 59 pomníků, ve městě Rajec pak 20. Většina zničených náhrobků však pochází z 19. století a začátku 20. století. Policie nyní pátrá po útočnících. Vandalský čin odsoudila i slovenská prezidentka. Zuzana Čaputová uvedla, že cílem vandalů je destabilizovat situaci v zemi a vyvolat napětí ve společnosti.
Slovensko, tedy srdce Slovenského národního povstání v Banské Bystrici nebo přímo na Duklu. Svůj návrh vysvětluje tím, že maršál Koněv velel karpatsko-dukelské operaci, kterou v horách Slovenska zahájila Rudá armáda na pomoc povstalcům. Významný slovenský politik odsuzuje rozhodnutí vedení Prahy 6 přesunout sochu sovětského vojevůdce.
Pomník sovětského velitele na náměstí Interbrigády v Praze však není jedinou obětí českých bojovníků s památkami, které připomínají sovětské osvoboditelé. V říjnu neznámí vandalové postříkali červenou barvou pomník Rudé armády, který byl postaven v Komenského sadech v centru Ostravy v roce 1946, a tím poškodili kulturní památku oficiálně uznanou v České republice.
Co nutí vandaly takhle se chovat? Odpověď je jednoduchá – je to nenávist, hněv a zjevně absence argumentů pro hájení vlastního názoru.
Přečtete si několik dalších incidentů z války s pomníky v Evropě, ke kterým došlo v letošním roce 2019.
Například v Kyjevě neznámí pachatelé nakreslili hákový křiž na pomník židovského spisovatele Šoloma Alejchema.
V dalším ukrajinském městě, v Poltavě, vandalové posprejovali červenou barvou pomník hrdinům Sovětského svazu, generála armády Nikolaje Vatutina. Jeho iniciály byly zamalované a bylo na něm napsáno slovo Nepřítel. V listopadu tohoto roku ukrajinští vandalové znesvětili pomník maršála Žukova v Charkově a v Oděse byla pamětní deska Georgije Žukova polita barvou.
„Přijetí takového zákona přispěje k účinnějšímu boji proti vandalům a jejich patronům,“ zdůraznil ministr na schůzi výboru pro zachování paměti o Velké vlastenecké válce.
Nicméně, netrpí jen památky spojené s druhou světovou válkou.
V Kanadě ku příkladu vandalové znesvětili památník vojákům první světové války. Ve francouzském městě Bandol zamalovali vandalové černou barvou arménský kříž, který byl umístěn na pomníku obětem arménské genocidy.
V samotném hlavním městě Francie zase neznámí pachatelé znesvětili pomník Kytice tulipánů od sochaře Jeffe Koonse. Tento památník byl postaven na památku obětí teroristických útoků v Paříži v listopadu roku 2015. Fanoušci švédského fotbalového klubu Malmö zase letos znesvětili sochu bývalého útočníka Zlatana Ibrahimoviče
Bohužel, na seznamu vandalismu za rok 2019 je i Rusko. Na začátku prosince naházel dorostenec v Petrohradě sníh na Věčný oheň na Marsově poli. Proč to udělal, není známo. Můžeme jen předpokládat, že „bacil“ iracionální nenávisti, který má za následek boj s pomníky v Evropě, je nakažlivý, může mrzačit psychiku a dokonce způsobit značné poškození vztahů mezi zeměmi. Zda bude Česká republika a Rusko v nadcházejícím roce 2020 schopno překonat nedávné vzájemné ochlazení, bude do značné míry záviset také na výsledku kauzy pomníku maršála Koněva. Tak jako tak, tento názor dnes otevřeně zastávají v Moskvě.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.