Ruské ministerstvo zahraničí dne 18. prosince označilo ustanovení Dne památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy za „velké rozčarování“ a vyzvalo Českou republiku, aby „obrátila list“. Prezident republiky nyní hrozí, že odmítne dříve přijaté pozvání na oslavy Dne vítězství v Moskvě, které se budou konat dne 9. května 2020.

„Je to, samozřejmě, absolutní drzost,“ vyjádřil se o komentáři ruského MZV prezident. „Za další, před časem jsem přijal pozvání prezidenta Putina na oslavu 75. výročí vítězství v druhé světové válce, a teď přemýšlím o tom tam buď vůbec nejet, anebo, což asi udělám spíše, tam jet a říci Rusům: Co kdybyste obrátili list a přestali si toto výročí připomínat?“ uvedl.

Den památky obětí invaze a ruská reakce

Dne 13. prosince prezident Zeman podepsal novelu zákona o státních svátcích. Ta zřizuje i Den památky obětí invaze roku 1968 a následné okupace, který se bude připomínat 21. srpna. Tvůrci novely uvedli, že noc z 20. na 21. srpna roku 1968 patřila dle jejich názoru k těm nejtragičtějším datům československé moderní historie. Moskva nato obvinila Českou republiku z politizace dějin.

„Touha Prahy zase se vrátit k událostem, které se staly před půl stoletím, aby je mohla zahrnout do současného politického kontextu, neochota obrátit list této historie, která kazí atmosféru rusko-českých vztahů, pravděpodobně nepřispěje k úspěšnému průběhu dvoustranné spolupráce,“ uvádí se v komentáři ruského MZV.

Ruské stanovisko se však v Česku setkalo s rezolutním odporem napříč politickým spektrem. Premiér Andrej Babiš obvinil Rusko z toho, že ukradlo Československu 21 let svobody.

„Všem je jasné, co se v srpnu 1968 stalo. Byla to invaze ruských vojsk, s nevinnými civilními oběťmi, a český národ z ní dodnes má trauma. Rusové mu tenkrát ukradli 21 let svobodného života,“ citovala 19. prosince premiéra ČTK.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček uvedl, že možnou relativizaci těchto tragických událostí považuje za skutečnou překážku pro česko-ruské vztahy. Věc dříve komentoval i mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

„Vyjádření je absolutně nepřiměřené a nepřijatelné. Okupaci v roce 1968 a její nevinné oběti je nutno si připomínat, nikoliv na obě zapomenout. Fakt, že pan prezident příslušný zákon 13. prosince podepsal, je jasným a principiálním stanoviskem,“ reagoval mluvčí Hradu.

Pozvání na 75. výročí vítězství ve druhé světové válce

Tiskový mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na konci června informoval, že Miloš Zeman přijal pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se zúčastnil oslav u příležitosti 75. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce, které se budou konat v Moskvě.

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce slavil prezident Zeman na ruském velvyslanectví v Praze. Zeman se tradiční recepce na ruské ambasádě neúčastnil poprvé, projev zde měl v minulosti už několikrát. Minulý rok ve své řeči, kterou přednesl v ruštině, srovnal rasovou nenávist, kterou nacisté vyvolali a následně použili k rozpoutání druhé světové války, k náboženské nenávisti dneška.

Rudá armáda nesla hlavní zátěž bojů proti nacistickému Německu a jeho spojencům. Od nacistické okupace osvobodila většinu území Československa, kde padlo více než 150 000 sovětských vojáků.