„Jsme přesvědčeni o tom, že i přes vyvíjený tlak bude plynovod Nord stream 2 dostavěn. V Evropě si uvědomují výhody dodatečné exportní trasy, i když bohužel existují i země, které jsou ochotné pracovat na zaoceánských kurátorech, a to na úkor vlastní energetické bezpečnosti a blahobytu svých občanů,“ podotkl Lavrov.

Podle jeho názoru americké sankce proti plynovodu svědčí o nepoctivé konkurenci.

„Cílem (těchto sankcí, pozn. red.) není samozřejmě péče o evropskou energetickou bezpečnost, kterou Nord stream 2 upevňuje, nýbrž o prosazování amerického LNG na evropském trhu. To je do nebe volající příklad nepoctivé konkurence a politizace energetické sféry,“ dodal k věci ministr.

Dotyčný rovněž vysvětlil zintenzivění pokusů o zmaření realizace projektu.

„Výstavba plynovodu Nord stream 2 se blíží ke konci, a právě proto jeho odpůrci zaktivizovali pokusy o zmaření tohoto projektu. Zařazení sankcí do amerického zákona o výdajích na obranu v roce 2020 je drzým a cynickým zasahováním do záležitostí evropského byznysu,“ uvedl Lavrov.

Závěrem doplnil, že se někteří američtí senátoři uchýlili k přímým vyhrůžkám vedení společností, které se výstavby účastní.

Sankce proti plynovodu Nord stream 2

Americký prezident Donald Trump podepsal dne 20. prosince obranný rozpočet na rok 2020, který mimo jiné předpokládá také sankce proti plynovodům Nord stream 2 a Turecký proud. Spojené státy požadovaly, aby společnosti, které mají na starosti pokládku potrubí, okamžitě práce zastavily. Učinila tak například společnost Allseas, která se pokládkou potrubí plynovodu Nord stream 2 zabývá.

Výstavba plynovodu Nord stream 2 je prakticky u konce. Do listopadu 2019 bylo položeno přes 80 procent potrubí. Jeho uvedení do provozu se plánuje na polovinu roku 2020.

Stavba plynovodu

Nord Stream 2 počítá s položením dvou linek plynovodu od ruského pobřeží přes Baltské moře k Německu. Projde také přes teritoriální a výhradní ekonomické zóny Finska, Švédska a Dánska.

Proti plynovodu vystupuje Ukrajina, která se bojí, že přijde o svoji roli dopravce ruského plynu, ale také Polsko, Litva a Lotyšsko, země, které projekt považují za politický. Stavbu také kritizují USA, které se snaží aktivně na území Evropy prolobovat svůj zkapalněný zemní plyn (LNG).

Podporu stavby plynovodu opakovaně vyslovovala německá vláda a rakouská vláda. Trvaly na tom, že projekt upevní evropskou energetickou bezpečnost a zdůrazňovaly spolehlivost Ruska jako energetického dodavatele.

V Moskvě opakovaně prohlašovali, že Nord Stream 2 je absolutně komerční a konkurenční projekt. Jak dříve říkal ruský prezident Vladimir Putin, stavba plynovodu nepředpokládá zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.