Bolivijský exprezident Evo Morales promluvil v interview pro RT o tom, že existence lithia byla důležitou příčinou státního převratu v této zemi. Jedná se o spornou otázku, ale objektivním faktem je, že v Bolívii mají téměř čtvrtinu světových zásob tohoto kovu. Na druhém místě je Chile (18 %) a na třetím Argentina (16 %).

Česku s jeho stabilním politickým a ekonomickým stavem a také se skrovnějšími, ale přece jenom značnými zásobami tohoto kovu (podle různých odhadů je to 1,3 milionu tun neboli 3 % světových zásob), převrat samozřejmě nehrozí, avšak lithium bylo a zůstalo tématem vážných diskusí.

Aktivní průzkum a těžbu v ložisku Cínovec prováděla česko-australská společnost Geomet od roku 2007.

V roce 2017 česká vláda odsoudila fakt činnosti cizí společnosti v tomto ložisku a vydala usnesení o omezení přístupu soukromých investorů k průzkumu a použití takzvaných strategických a kriticky významných surovin včetně lithia.

Premiér Andrej Babiš prohlásil tenkrát v interview pro MF Dnes, že  „lithium je poslední surovina, kterou má v rukou stát, a ministr za ČSSD Havlíček podepíše bez souhlasu vlády nebo projednání tak velké věci ve Sněmovně memorandum s nějakou australskou firmou, které dáme těžbu lithia v hodnotě dvou bilionů korun“.

Dodal, že „lithium je nejdůležitější surovina 21. století, naprosto lukrativní záležitost. A patří nám všem. Je to pokus ČSSD o krádež za bílého dne“.

Geomet ale měl licenci na výzkum a těžbu do roku 2025. Česká strana učinila nedávno přece jenom krok k navrácení kontroly nad ložiskem: v listopadu uzavřel energetický gigant ČEZ Group, ve kterém stát vlastní 70 % akcií, smlouvu o strategickém partnerství s Australany, která poskytuje Čechům možnost koupě 51 % akcií Geometu.

V jednom z nedávných pořadů Otázky Václava Moravce Havlíček ostatně prohlásil, že dříve než začne těžba lithia, je třeba vykonat všechny potřebné výzkumy a zanalyzovat, jestli tato těžba bude vůbec výhodná.

Hned ale dodal, že se lithium může v budoucnosti stát strategickou surovinou. Začne-li podle jeho slov svět skutečně používat elektromobily, k čemuž to podle ministra spěje, pak ceny lithia vážně stoupnou.

Co čeká lithium v budoucnu? Dá se označit za strategický zdroj? Co bude s cenami tohoto kovu? Sputnik požádal o komentář ředitele analytického oddělení investiční společnosti Freedom Finance Vadima Merkulova.

Kdo jsou hlavní hráči na trhu s lithiem? Může se na něj dostat nováček?

1. Albemarle Corporation, chemická průmyslová společnost se sídlem v Severní Karolíně. Zaměstnává přibližně 5 400 lidí a má klientelu v asi stovce států.

Výrobny má (s výjimkou společných podniků v Brazílii a Japonsku) v Texasu a v Amsterodamu (Nizozemí).

2. SQM, společnost s celosvětovou působností v pěti hlavních odvětvích: specializovaná hnojiva pro rostliny, lithium a deriváty, jód a deriváty, průmyslové chemikálie a kalium. Příjmy překročily 2 miliardy dolarů. Společnost zřídila více než 20 obchodních zastupitelství na pěti světadílech, což jí zajistilo přítomnost v 115 zemích.

3. FMC Corporatio. Dodává lithium na výrobu různého zdravotnického a průmyslového zboží. Divize FMC Lithium se nachází v státě Severní Karolína. Celkem má korporace FMC asi 6 500 zaměstnanců.

Dnes nejsou šance na přístup na tento trh podle Vadima Merkulova moc velké, protože počet přístupných ložisek s nízkými těžebními náklady je zeměpisně omezen dvěma kontinenty (Jižní Amerika a Austrálie). Kromě toho ve většině zemí se značnými zásobami lithia (>50 % světových zásob) platí dost tvrdé zákony vůči zahraničním investicím do těžby strategicky důležitých surovin (Chile). Přístup je ve většině případů možný pouze přes lokalizaci úplného výrobního cyklu v partnerství s velkým lokálním hráčem (často zástupcem státních zájmů).

Která ložiska lithia v Evropě jsou nejperspektivnější?

Vadim Merkulov uvedl následující: Cínovec v České republice, důl Mina de Barros v Portugalsku, ložisko Zinnwald v Německu, a největší evropské ložisko Jadar Valley v Srbsku.

Je lithium pro stát strategický kov?

Expert má za to, že činí-li lithium značnou část HDP, anebo je klíčovým prvkem pro obranný průmysl, dá se označit za strategický. V opačném případě nikoliv, protože si ho může díky světové globalizaci koupit každý zájemce.

Když je lithium takový cenný kov, proč jsou ty výkyvy cen?

Ve skutečnosti v porovnání se zimou 2017 klesla cena lithia téměř 1,5krát, ale analytici z Mogan Stanley předpovídali například jednou 45% pokles cen lithia do roku 2021 a po druhé 30% do roku 2025.

Vadim Merkulov připomněl, že běžná volatilita cen závisí zčásti na nestabilní poptávce. Snížení dotací na elektromobily v Číně ovlivnilo letošní růst prodeje, avšak v dlouhodobé perspektivě očekává trh velkou elektrifikaci dopravních prostředků s prognózovaným ročním objemem prodejů přes 40 milionů elektromobilů do roku 2028.

Na druhou stranu není nadprodukce vážným negativním faktorem pro ceny energetických zdrojů. Velké výkyvy cen doprovázely v minulosti nestabilní dodávky kovu z Austrálie do Číny, když ceny stouply hned o 300 %. Výroba byla velká, ale poptávka moc nestoupla, poněvadž masová výroba elektromobilů má být zahájena po roce 2020.

S ohledem na zahájení těžby v nových lithiových dolech v Západní Austrálii omezují výrobci v jiných zemích své plány na rozšíření a projekty, což nutí trh ke změnám cen tohoto zboží, avšak očekávají, že se poptávka a nabídka budou normalizovat ke konci roku 2020 po vzniku stabilní struktury světového obchodu.

Stoupnou ceny lithia kvůli elektromobilům do nebes?

BloombergNEF tvrdí, že poptávka po lithiových bateriích stoupne během příštích 11 let osminásobně.

Podle slov Vadima Merkulova je otázka prodeje dopravních prostředků s použitím lithiových baterií těsně spojena s infrastrukturou: absence nabíjecích stanic velice omezí provoz elektromobilů.

Velkou roli hraje rovněž počasí, proto v severní části světa mají elektromobily menší výhody. Zelená energetika, pro kterou má lithium také velký význam, může způsobit překvapení v podobě zpomalení poptávky po výstavbě úschoven energie. Avšak podle optimistického scénáře se může poptávka zvýšit na desetinásobek, což předstihne prognózu BloombergNEF.

EU chce dosáhnout nulových emisí CO2 do roku 2050. Znamená to, že bude víc elektromobilů, a že ceny lithia budou stoupat?

Vadim Merkulov vysvětlil, že samotná iniciativa Evropské unie bude mít za následek jenom nepatrný růst výroby elektromobilů, poněvadž značná část emisí CO2 nesouvisí s výfuky osobních aut.

Ceny lithia se skládají z mnoha faktorů, proto se nedokáže plán na snížení emisí CO2 bez jiných dodatečných opatření, jako třeba zákaz spalovacích motorů v hranicích měst nebo snížení cen elektromobilů, stát značným stimulem růstu cen lithia. Jedním z negativních faktorů pro budoucí růst cen je také vysoká cena utilizace lithiových baterií.

Když stát ponechává lithium „ve svých rukou“, hájí tím národní zájmy?

„Ochrana národních zájmů“ se zajišťuje s pomocí aktivního spravování a optimalizace legislativy, protože ve většině zemí platí princip povolení pro všechny zainteresované společnosti těžby této suroviny za podmínky minoritního vlastnictví ve společném podniku s lokálním hráčem, míní Vadim Merkulov, ředitel analytického oddělení investiční společnosti Freedom Finance.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.