„Analýza epigenetických DNA značek (…) nám umožňuje konstatovat, že stárnutí (…) začíná okamžitě po vytvoření organismu – to je v podstatě v době početí nebo krátce po něm,“ uvedla tisková služba slova Elviry Kinzinovové, zaměstnankyně Belozerského výzkumného ústavu fyzikálně-chemické biologie (nachází se zde laboratoř stárnutí Moskevské státní univerzity).

V univerzitě připomněli, že mezi vědci existuje mnoho názorů na to, kdy člověk začíná stárnout. Klasické hledisko je, že stárnutí je zvýšení pravděpodobnosti úmrtí. Zaměstnanci MSU zdůrazňují, že pokud vezmeme v úvahu velký vzorek, je zřejmé, že v prvních letech života je úmrtnost vysoká, pak klesá a dosahuje minima přibližně v devíti letech, poté se začne monotónně zvyšovat.

Jak poznamenává profesor Moskevské státní univerzity Vadim Gladyšev, vědci se ve své práci drželi myšlenky, že stárnutí – to je celá řada závad, které se v těle hromadí, kvůli čemuž je postupně pozorována ztráta funkce jednotlivých buněk, tkání, orgánů a systémů. Právě toto hromadění závad začíná okamžitě po početí.

Skutečnost, že v mladých letech je riziko úmrtí vysoké, není spojena se stárnutím, ale s neúspěšnými kombinacemi genetických alel. Podle vědců pro to existují nepřímé důkazy.

Zaměstnanci dotyčného ústavu studovali otázku stárnutí člověka společně s kolegy z Harvardu. Výsledky studie jsou publikovány v časopise Cell Reports.

Jde o krev

Dříve jsme informovali o tom, že vědci uvedli tři etapy lidského stárnutí.Tyto etapy souvisí s kvalitativním složením krve a začínají v 34, 60, a 78 letech.

K tomuto závěru dospěli autoři článku uveřejněného v magazínu Nature Medicine. Tato data pomohou ve vývoji nových diagnostických nástrojů a budou začátkem nových výzkumů v oblasti stárnutí.  Vědci zanalyzovali obsah asi tří tisíc jednotlivých bílkovin v krevní plazmě 4 263 lidí ve věku 18 – 95 let a zjistili, že během života prochází obsah 1 379 těchto bílkovin značnými změnami.

Informace o 373 těchto bílkovinách dokážou ve skutečnosti velmi přesně určit věk člověka.

S dostatečnou přeností mohou svědčit o lidském věku také data o pouhých devíti bílkovinách. Jsou důležitou součástí krve, nesou informace ze všech buněk organismu. Jejich změny svědčí o startu, zpomalení nebo změnách různých procesů.

„Při výzkumu proteomu (soubor bílkovin) stárnoucí krevní plazmy jsme určili vlny jeho změn během celého života,“ píšou vědci.

Skoky koncentrace bílkovin

Na základě získaných dat vědci zjistili, že se koncentrace většiny bílkovin mění skokovitě: místo toho, aby se zachovaly nebo se postupně věkem měnily, zažívají náhlé zvýšení nebo pokles.

Navíc tyto změny probíhají poměrně synchronně, a to přibližně v 34, 60 a 78 letech, což svědčí o tom, že právě v tomto věku dochází v organismu k nejdůležitějším změnám.

Příčiny skoků koncentrace jednotlivých bílkovin nejsou zatím známé, avšak v budoucnu pomůže pochopení těchto otázek lékařům určit, že lidská játra stárnou například rychleji než ostatní organismus.

Získané výsledky zdůrazňují rovněž souvislost mezi věkem a složením krve, o čemž svědčil velký počet předcházejících výzkumů.

Po zanalyzování změn bílkovin se autoři naučili určovat lidský věk podle rozboru 373 komponentů plazmy s přesností na tři roky.

A když tento způsob selže, ukazuje se, že jde o člověka velmi zdravého na svůj věk.

Dalším důležitým závěrem byl důkaz hypotézy, že muži a ženy stárnou různě. Z 1 379 bílkovin, jež se velmi mění věkem, je asi 900 schopno určit věk člověka jednoho pohlaví.