Aksum v 1. – 9. století našeho letopočtu byl spolu s Římem, Persií a Čínou jednou z nejmocnějších zemí na světě, prvním státem na jihu od Sahary, kde se objevilo vlastní písemnictví a státnost, kde se razily vlastní mince. Ve 4. století zde bylo oficiálně přijato křesťanství. Aksum se tak stal třetím státem po Arménii a Římské říši, kde se křesťanství stalo státním náboženstvím.

V období rozkvětu území moderní Etiopie, Eritrei, Džibutska, Somálska a části Arabského poloostrova hrál tento stát, který měl prosperující a heterogenní obyvatelstvo, důležitou roli v obchodu mezi Římskou říší a Starověkým východem.

„Je to jedna z nejdůležitějších starověkých civilizací, ale lidé o tom nevědí. Mimo Egypt a Súdán je to nejranější složitá společnost a velká civilizace v Africe,“ uvádí se v tiskové zprávě slova prvního autora článku Michaela Harrowera z Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru (USA).

Archeologové ze Spojených států, Etiopie, Německa, Británie, Kanady a Libanonu zahájili vykopávky v severní Etiopii v oblasti Yeha v roce 2009. Místní obyvatelé již dlouho říkali, že v podzemí jsou pozůstatky starověkých konstrukcí, z nichž některé byly vykopány v 70. letech 20. století, ale práce byly pozastaveny.

Nechyběly i šperky

Vykopávky v letech 2011, 2012, 2015 a 2016 odhalily fragmenty kamenných budov, které lze sledovat do hloubky více než tři metry od povrchu. Nejstarší z nich je datována 8. stoletím před naším letopočtem, nejmladší 7. stoletím před naším letopočtem. Vědci nazvali město Beta Samati, což znamená „domov publika“ v místním jazyce Tigriňa.

Rané předměty svědčí o polyteistické víře obyvatel Beta Samati, která byla silně ovlivněna tradicemi Sabejské říše, která se nachází v dnešním Jemenu. Po 4. století však převládal křesťanský symbolismus. Vědci tak objevili základy baziliky 4. století našeho letopočtu a nedaleko od ní – kamenný přívěsek s křesťanským křížem.

Tým také nalezl prsten v římském stylu vyrobený ze slitiny mědi pokryté lístkovým zlatem, s červeným karneolem a vyrytým  obrázkem býčí hlavy nad révou nebo věncem.

Podle vědců bylo město Beta Samati rušným obchodním a náboženským centrem, které se nachází mezi hlavním městem, tedy městem Axum, a Rudým mořem. Skutečnost, že obchod zde vzkvétal, potvrzují nálezy středomořských amfor a skleněného korálku ze Blízkého východu.

Radiokarbonové datování nalezených objektů pokrývá období od roku 771 před naším letopočtem do roku 645 našeho letopočtu. To znamená, že město bylo osídleno po celou dobu existence Aksumského království – 1400 let, a nejstarší předměty pocházejí z tzv. „předaksumského“ období.

A to je podle autorů hlavní objev, který vyvrací názor, že před příchodem aksumské civilizace upadly staré osady. Nyní je jasné, že Aksumské království bylo přímým nástupcem předchozích státních entit.