Jak podotýká autor příspěvku, podle scénáře cvičení, které má být zahájeno na začátku příštího roku, budou vojáci přesunuti přes Atlantik do západní Evropy, a pak do Polska a Pobaltí – „co nejblíže k ruské hranici“.

„Oficiálně jde o cvičení amerických vojsk, ve skutečnosti si ale členské země Severoatlantické aliance nastudují útok proti Rusku v případě války,“ uvádí se v článku.

Podle informací Junge Welt hodlají Američané v rámci cvičení ověřit efektivitu logistiky po trase přesunu vojsk do Evropy a důležitou roli v tom má sehrát Německo.

Válka kvůli Bělorusku?

Rozhodne-li se Rusko pro porušení svrchovanosti Běloruska, bude zataženo do války s NATO, Západ to bude považovat za hrozbu, prohlásil dříve běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

„Co se týče Západu. Pokusí-li se Rusko, jak říkají někteří lidé u nás, a i u vás, porušit naši svrchovanost, snad víte, jak na to bude reagovat světové společenství, budou přece zataženi do války. Západ a NATO to nebudou trpět, protože to budou považovat za hrozbu sobě. A v tomto smyslu snad budou mít pravdu,“ prohlásil Lukašenko ve vysílání rozhlasové stanice Echo Moskvy.

Probral i variantu, když bude hrozba pocházet z Ruska. „Copak bude Rusko za této situace potřebovat další problémy? Ne. Rusko bude samozřejmě jednat pečlivě a opatrně a hrozba, nebezpečná hrozba vznikne, když na tom budeme špatně, když budou velké problémy s ekonomikou, když to bude pro lidi nesnesitelné. To je jediná příčina, dokud jsem u moci. Dokud jsem u moci, je to jediné nebezpečí,“ řekl.

„A z druhé strany. Představte si Západ. Co je to pro Západ uchvátit, ty způsoby přece známe, takovou zemi jako je Bělorusko? Chápete, že to už bude bezprostřední hrozba svrchovanosti Ruska,“ podotkl běloruský prezident.

Lukašenko řekl, že dnes je Bělorusko předvojem Ruska. Jak podotkl, řekl o tom v průběhu posledních jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Řekl jsem mu rovnou, že jsme dnes předvojem Ruska. Položil jsem prezidentovi otázku: nepřipuštíš přece, abychom pustili tanky na Moskvu, když tam zamíří, no dejme tomu. Dnes se s tanky samozřejmě nebojuje, nezačíná se to tanky, tanky bývají až potom. Bude-li někdo najednou chtít s Ruskem bojovat, nebudeme přece stát stranou,“ řekl v závěru Lukašenko.

Smlouva o založení Svazového státu Ruska a Běloruska byla podepsána 8. prosince 1999 v Moskvě. Do 20. výročí svazové smlouvy se předpokládalo schválit program prohlubování integrace a odvětvové „cestovní mapy“. Vypracovává se celkem 31 projektů odvětvových „cestovních map“. Jak prohlásil v pátek podle výsledků jednání Lukašenka a Putina v Petrohradu ministr ekonomického rozvoje RF Maxim Oreškin, definitivní dohody Ruska a Běloruska o integraci obou zemí blokují tři soubory otázek – jde o ropu, plyn a daně.