Za poslední desetiletí astronomové objevili mnoho exoplanet, ukázalo se, že v jiných systémech se planety mohou nacházet velmi blízko svých hvězd, výrazně blíže než Merkur ke Slunci.

Na základě toho Carole Haswellová a její kolegové na Open University ve Spojeném království vyvinuli novou metodu pro jejich identifikaci, která je založená na pozorování procesu ablace — odpařování hmoty z povrchu planety při jejich průchodu v blízkosti hvězdy, stejně jako na hledání příznaků rozrušení a odpařování atmosféry v podobě oblak plynu.

Hvězdné systémy

Vědcům se podařilo identifikovat tři hvězdné systémy se stopami planetární hmoty ve vzdálenosti 160 až 440 světelných let od Sluneční soustavy v souhvězdí Tabulová hora. V každé z nich byly později objeveny exoplanety s použitím tradiční metody radiální rychlosti.

Všechny se nacházejí velmi blízko svých svítidel a jsou zahřáté na teploty od 1100 do 1800 stupňů Celsia, při kterých se odpařuje nejen jejich atmosféra, ale i látka z povrchu.

„Tyto nálezy jsou velmi zajímavé. Umožňují nám lépe porozumět vztahu mezi hmotností, velikostí a složením planet a také hodně vypovídají o jejich vzniku jako celku,“ citují se v tiskové zprávě univerzity slova Carol Heswellovou.

Systémy byly označeny DMPP-1, DMPP-2 a DMPP-3 jako projekt Dispersed Matter Planet Project, v rámci kterého byly objeveny.

Za nejzajímavější ze tří považují autoři systém DMPP-3. „Systém DMPP-3 byl pro nás obrovským překvapením. Hledali jsme malý signál směřující k planetě malé hmoty, ale nejprve jsme objevili družicovou hvězdu, kterou jsme nečekali, a pak mimosluneční svět!" říká John Barnes, spoluautor dvou studií.

Autoři doufají, že při dalším zkoumání zjistí chemické složení a typ hornin na povrchu horkých planet.