Uvádí se, že v období od ledna roku 2019 do října roku 2019 bylo v Německu registrováno asi 21 tisíc deportací, což je o jeden tisíc míň ve srovnání se stejným loňským obdobím. Pokles v číslech je spojen s menším číslem migrantů nelegálně překročujícím hranici země, což však dosud nepřispívá k vyřešení otázky provedení deportací.

Podle Dietera Romanna má Německo, které je na prvním místě v počtu žádostí o azyl v celé Evropské unii, příliš málo středisek dočasného rozmístění. Sdělil, že současně existuje 577 podobných zařízení, a to pro 248 tisíc cizinců, kteří mají být deportováni. Uvádí se, že podle místních úřadů problém vedl k tomu, že 119 tisícům dosud nedeportovaných cizinců bylo vydáno povolení v zemi zůstat. 

Sám proces deportace má na starosti každá z německých zemí, avšak doprovod neúspěšných  žadatelů o azyl do třetích zemí provádí příslušníci federální policie. Dříve se informovalo, že během posledních let se počet policistů doprovázejících deportované výrazně zvýšil s tím, že celkový počet podobných akcí se zdvojnásobil za čtyři roky.  

V roce 2018 německé ministerstvo vnitra zřídilo takzvaná „transferová“ a „kotevní“ centra, která slouží k pozastavení migračního proudu a předávání cizinců, kteří se dostali do země nelegálně.

Migranti se vracejí

Noviny Welt am Sonntag dříve sdělily, že tisíce vyhoštěných migrantů se vrací do Německa. Takže celkem 28 283 lidí, kteří od roku 2012 přijeli do země na žádost o azyl a později odjelo dobrovolně či v rámci deportace, podniklo ještě jeden či více pokusů vrátit se v rámci stejných podmínek. Většina z nich žádala o azyl podruhé, kolem 5 tisíc podniklo i třetí pokus, asi tisíc podává žádost počtvrté, 294 dokonce popáté či pošesté. Dodávalo se, že někteří migranti se vracejí nehledě na zákaz vstupu a riziko uvěznění.

Je třeba poznamenat, že německé úřady se snaží řešit migrační problém. Na konci letošního června Bundestag schválil nový balíček migračních zákonů, které se také tykají udělování azylu a deportace. Jedním z cílů bylo zajistit větší počet deportací a zároveň ulehčit vstup na území Německa pro práceschopné lidi. Šlo také o přezkoumání podmínek pro žadatele o azyl, včetně požadavku o dobu pro výběr místa pobytu.