„Válečný akt Ruska“

„Řeporyjská válka je ideová přestřelka mezi městskou částí Praha-Řeporyje a Ruskou federací na přelomu listopadu a prosince 2019, která se ve veřejném povědomí rozvinula do řady internetových memů, které s nadsázkou reflektují mediální střetnutí starosty Pavla Novotného s ruskými médii,“ píše se ve článku.

Dále se uvádí, že uživatelé sociálních sítí satiricky interpretovali noční požár skanzenu v Řeporyjích právě před jednáním o zřízení pomníku vlasovcům. Ten byl označen za válečný akt ze strany Ruska, které protestovalo proti iniciativě městské části v čele s Pavlem Novotným. 

„V noci z 9. na 10. prosince 2019, tedy přede dnem, kdy řeporyjské zastupitelstvo mělo projednávat záměr postavení pomníku vlasovcům, vyhořelo v Řeporyjích několik budov soukromého skanzenu Řepora. Několik internetových satirických stránek označilo tento požár za nepřátelský akt ruských tajných služeb, pravděpodobně GRU,“ píše se.

Řeporyje vrací úder

Následné incidenty, část z nich v Rusku měla tragicky dopad, byly podle článku interpretovány jako „protiofenzíva“ Řeporyjí. Jde tedy o požár na ruské letadlové lodi Admirál Kuznězov, během kterého o život přišly dvě osoby a více než deset osob bylo zraněno. Uvádí se, že incident vyřadil loď z provozu a satiricky se poznamenává: „Aktuálně je počet letadlových lodí na obou stranách rovný.“

Připomíná se i potopení ruské, již dávno nepoužívané, ponorky B-380 a neprovozovaného doku PD-16 v noci z 14. na 15. prosince. „Satirické zprávy na českém internetu připisují tento incident jednotce řeporyjských instalatérů,“ píše se.

Za další událost „války“ je označována střelba u budovy ruské Federální bezpečnostní služby v Moskvě. Tehdy 39letý muž zabil jednoho příslušníka FSB, další podlehl zraněním v nemocnici a ještě pět lidí bylo zraněno. „Podle satirických zpráv na českém internetu bylo následně v Moskvě vyhlášeno pátrání po oranžových multikárách.“

„Na Štědrý den 24. prosince 2019 při zkušebním letu v Chabarovském kraji na ruském Dálném východě havaroval ruský vojenský stíhací letoun Suchoj Su-57, oslavovaný jako nejmodernější stroj ve výzbroji ruského letectva. Sporný je prozatím sestřel vojenského vrtulníku Mi-28N ‚Nočního lovce‘ ze dne 11. prosince 2019, při kterém zahynuli dva letci. Podle satirických zpráv byly letouny sestřeleny řeporyjskou multikárou, která mezitím získala schopnost nadzvukového letu,“ uvádí se.

„Česká republika ve čtvrtek 19. prosince 2019 na Valném shromáždění OSN nepodpořila ruský návrh rezoluce o boji proti oslavování nacismu, který je namířen proti připomínání banderovců na Ukrajině, ale souvisí i se snahami o odstranění sochy maršála Ivana Koněva v Praze i s chystaným pomníkem vlasovcům v pražských Řeporyjích…Předseda KSČM Vojtěch Filip kvůli tomu v pondělí 23. prosince 2019 požadoval odstoupení ministra zahraničí Tomáše Petříčka. iDnes.cz v titulku interpretovala událost tak, že Filip chce demisi Petříčka kvůli tomu, že se nepřipojil k ruské válce proti Řeporyjím,“ uvádí se na závěr článku.

Je třeba poznamenat, že na webové stránce Wikipedie, kde byl zveřejněn zmíněný článek, se upozorňuje, že současně probíhá diskuse o zachování či smazaní této stránky.

Pomník vlasovcům

Dříve starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný oznámil svůj záměr o postavení pomníku vlasovcům. Jako odůvodnění dodal, že vlasovci přespali jednu noc právě v pražských Řeporyjích a zásadně ovlivnili průběh pražského povstání.

Ruské velvyslanectví zareagovalo a upozornilo Vládu ČR, že odhalením takové sochy by došlo k porušení závazků Prahy podle úmluvy o zločinech proti lidskosti. V souladu s chartou Norimberského procesu jsou totiž zločiny vlasovců kvalifikovány jako účast na válečných zločinech spáchaných nacisty.

Iniciativa Pavla Novotného vyvolala aktivní diskuse jak v českých, tak i ruských médiích. Dne 11. prosince zastupitelé Řeporyjí pomník odsouhlasili.

Vlasovci byli sovětští občané, kteří se nechali v německém zajetí naverbovat do kolaborantské ozbrojené formace Ruská osvobozenecká armáda (ROA), která byla vytvořena nacistickým Německem. 

Od začátku roku 1945 bojovala ROA na straně Třetí říše, na konci války se zúčastnila Pražského povstání, ovšem do kapitulace německé armády ve městě a do vstupu Rudé armády město opustila.