Na začátku besedy moderátor připomněl, že odcházející rok Českou republiku provázely demonstrace Milionu chvilek.

V reakci na to Keller poukázal na určité limity tohoto spolku.

„Hnutí Milion chvilek nelze brát vážně. Pokud by mysleli vážně svůj boj proti oligarchizaci, museli by vystupovat nikoliv proti jediné osobě, ale proti systému, který moc oligarchům dává. A na to chlapci nemají,“ podotkl sociolog.

U příležitosti svátků Keller dodal, že dotyčné hnutí by mělo uvažovat o výroku jakéhosi starého rabína: „Všechno je jinak.“

Moderátor podotkl, že Milion chvilek je populární i na půdě Evropského parlamentu a někteří prý nosí jejich placky. V této souvisloti ho zajímalo, jestli si zaslouží takovou pozornost.

Zde sociolog se neváhal a poukázal na kladné stranky takového stavu věci.

„Klidně ať si europoslanci jejich placky nosí. Je to praktické, signalizuje to míru jejich vkusu a možná i výši inteligence. Těm normálním to šetří čas. Člověk jen mrkne na klopu a hned ví, s kým má tu čest,“ vyslovil se k věci bývalý poslanec EP.

V rozhovoru došlo i na Gretu Thunbergovou, kterou časopis Time označil za osobnost roku.

Keller svou kritiku v tomto ohledu moc neskrýval.

„Mám pocit, že Greta konzultuje svá vystoupení s Milionem chvilek. Je v tom stejný diletantismus, stejná bezradnost, stejný falešný patos a stejná hysterie. Je ovšem fakt, že Greta to všechno předvádí zadarmo,“ podotkl politik.

Keller přišel i se svou variantou pro čestný titul.

„Myslím, že titul osobnost roku by si zasloužil starosta městské části Praha-Řeporyje. Znemožnit ODS, a to dokonce v mezinárodním rozměru, to vůbec nebyl špatný nápad,“ domnívá se profesor.

Co nás čeká

V rozhovoru nechybělo ani téma Evropské unie, která po volbách do Evropského parlamentu podle tehdejších slov Kellera směřovala do slepé uličky.

Aktualizovaná prognóza a hodnocení profesora není moc optimistická.

„Evropská unie směr zásadně změnila. Místo do slepé uličky míří teď někam do bažin. Stačí si přečíst usnesení o tzv. evropské paměti, odhlasované v polovině letošního září. Ti, kdo ho sepsali, i ti, kdo pro něj hlasovali, působí dojmem, jako by jim bylo úplně jedno, jestli druhou světovou válku vyhrál SSSR, anebo Hitler. Nám jako příslušníkům národa určeného v tom druhém případě k likvidaci, by to tak úplně jedno být nemělo,” zdůraznil publicista.

Když moderátor připomněl hrozbu kolapsu penzijního systému a riziko zhroucení veřejných financí, profesor vzhledem k těmto předpovědím provedl pozoruhodnou analogii.

„Podle podobných prognóz se ekonomika USA zhroutí už někdy v průběhu příštích dvaceti let. Je přece dobrá zpráva, že my se zhroutíme až třicet let po Americe. Další dobrá zpráva je, že penzijní systém se zhroutí až jako poslední. Podle podobných zaručených expertiz se totiž mnohem dříve zhroutí systém finanční, systém bankovní, systém bezpečnostní, systém ekologický a některé další systémy,“ okomentoval hrozby Keller.