První prodejce

Téměř 40 % státního dluhu USA, asi 6,5 trilionu dolarů, vlastní zahraniční věřitelé. Jejich finanční prospěch přímo závisí na situaci v americké ekonomice a zvlášť na eventuálním defaultu Federální rezervy.

V posledních letech byla předním zahraničním věřitelem Spojených států Čína, avšak po rozpoutání obchodní války s Washingtonem snižuje Peking důsledně množství amerických státních dluhopisů. A v důsledku toho se v červnu 2019 stalo největším majitelem těchto papírů Japonsko, které jich vlastní za 1,12 trilionu, tedy o 10 miliard víc než měla Čína.

Z dat zveřejněných ministerstvem financí USA vyplývá, že Peking pokračuje v prodeji amerických dluhopisů, a v říjnu se jejich celková částka snížila na 1,1 trilionu dolarů, což je minimum od dubna 2017. Je zajímavé, že hodně těchto papírů prodala také Belgie (je považována za zdroj čínských offshorních vkladů), hedge fondy Kajmanských ostrovů a Saúdská Arábie.

Japonsko zatím zvyšuje nákup – o 20 miliard za měsíc. A tak dosáhl jeho rozdíl s Čínou maxima od roku 2008.

Velká rizika

Rusko rovněž koupilo v říjnu treasures za 622 milionů dolarů a vlastní dnes 10,697 miliardy. Větší část, tedy 8,12 miliardy, připadá na krátkodobé cenné papíry, na dlouhodobé pouze 2,57 miliardy.

Experti vysvětlují tento menší nákup konjunkturními příčinami, které neovlivňují celkovou strategii Centrální banky Ruska zaměřenou na prodej dolarových aktiv: od konce roku 2018 prodala Moskva americké obligace za téměř 100 miliard dolarů.

Za získané prostředky tak nakoupila Centrální banka zlato a část rezerv převedla na eura a jüany. Stejně si počínala Čínská národní banka a centrální banky řady dalších zemí.

Podle výpočtů Světové rady pro zlato (WGC) stouply rezervy tohoto drahého kovu v světových centrálních bankách o 651 tun, což je nejvyšší ukazatel od roku 1971, když se USA vzdaly zlatého standardu.

Čína několikrát informovala, že považuje americký státní dluh za rizikový, a proto snižuje dolarové rezervy ve prospěch japonského jenu a jihokorejského wonu.

Teoreticky může Peking uspořádat velký výprodej, který bude mít katastrofální následky: cena treasures padne, což vyvolá paniku na trhu cenných papírů a prudký pokles dolaru.

Jiná věc je, že Peking takový krok pravděpodobně neudělá, protože se kvůli oslabení americké měny zdraží čínský export. Prodej amerických dluhopisů také vážně omezí možnost ovládání kurzu jüanu. Ale taktické prodeje jsou celkem reálné. Umožní to na jednu stranu maximalizaci zisku, a na druhou zapůsobí dost silným dojmem na finanční trhy.

Peking se dokáže podle odhadů pozorovatelů zbavit treasures za 700 miliard dolarů. Na prodej menšího množství cenných papírů jsou trhy zvyklé, avšak prudké zvýšení vyvolá paniku.

Finanční krize

Číňané již uspořádali velký výprodej v roce 2016 a zbavili se obligací USA za 188 miliard dolarů poté, co jüan klesl o 7 % kvůli odtoku kapitálu.

Značnou část amerických papírů koupila pak Čínská národní banka zpátky, avšak loni znovu začala prodávat. Za pět let snížil Peking počet treasures o 13,8%.

A děje se to po celém světě. Centrální banky se zbavují amerických dluhopisů již 14 měsíců za sebou.

Finanční analytický portál Seeking Alpha píše, že to nevěstí nic dobrého americké ekonomice, poněvadž tak velký rozpočtový schodek USA je uhrazován hlavně prodejem státních dluhopisů.

„Protekcionistická politika Trumpa způsobí nakonec finanční krizi, která vypukne, když cizinci přestanou kupovat dluhopisy amerického finančního úřadu a začnou prodávat svá dolarová aktiva. Konečným výsledkem bude skutečnost, že Washington vynese svojí obchodní politikou definitivní rozsudek dolaru jako světové rezervní měně,“ míní analytici.