Již dříve časopis The Newsweek sdělil, že čínští vědci plánují v roce 2020 spustit nový experimentální termojaderný reaktor HL-2M, a to v rámci projektu EAST. Uvádí se, že se procesy v něm podobají těm, co se odehrávají v slunečním jádru. Podle šéfa Jihozápadního fyzikálního ústavu Duana Xu Zhu dokáže tento reaktor zahřát plazmu na teplotu nad 200 milionů stupňů Celsia.
Tichomirov má za to, že čínské zařízení HL-2M „bude podle některých parametrů modernější než to stávající“, i tak jej ale nepovažuje za „žádný průlom“.
„Nejspíše vyvinou nějaké malé kompaktní zařízení, v němž dosáhnou dost dobrých parametrů plazmy. Ale žádný průlom v energetice to nebude,“
poznamenal profesor.
Odborník také dodal, že největší světový termojaderný reaktor ITER budují ve Francii. Účastní se toho také Rusko. Podle Tichomirova tak Číňané nedokáží „trumfnout“ tento reaktor, který má být dokončen v roce 2025. Expert přitom zdůraznil, že termojaderné výzkumy jsou dnes v Rusku rozvíjeny „různými směry“.
Přednedávnem vědci z americké Michiganské univerzity přišli s vysvětlením, proč jsou vnější vrstvy atmosféry Slunce, které se označují jako tzv. koróna, mnohem teplejší než povrch hvězdy.
Podle vědců se sluneční atmosféra v důsledku silného zahřívání mnohonásobně zvětší, a to v porovnání s průměrem samotného Slunce, zatímco teplota těžkých iontů je desetkrát vyšší než teplota vodíku. V této oblasti se navíc vyskytují také tzv. Alfvénovy vlny, což jsou plazmatické vlny, které se šíří podél magnetických siločar a pohybují se mezi povrchem a vnější vrstvou atmosféry. V určité oblasti (tzv. Alfvénův bod) se tak koronové vlny nemohou vrátit zpět ke Slunci kvůli vysoké rychlosti slunečního větru.