Bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby České republiky a bezpečnostní poradce generál Andor Šándor nepovažuje současnou dobu za nebezpečnou, a to z několika důvodů. Po rozpadu bipolárního systému se objevily hrozby nového druhu, jimž moderní stát není schopný účinně čelit, tyto hrozby jsou totiž pro mnohé lidi méně předvídatelné, než to bylo před tím. Přesto probíhají procesy globalizace a politické unifikace v různých podobách, stále se objevují další státní a nestátní aktéři, kteří nejsou schopni se mezi sebou dohodnout a kteří zarputile prosazují své zájmy. 

„Jsme sice členy EU a NATO, ale vidíme, že obě organizace mají problém se shodnout na společných zájmech, což zásadně ovlivňuje schopnost se účinně bránit hrozbám, kterým jsme vystaveni. Latentní migrační krize a návrhy v rámci unie, jak ji řešit, je toho více než zřetelným důkazem. Pokud jde o NATO, pak londýnský summit Aliance to ukázal jasně. Například

Turci vidí nepřítele úplně jinde než Francouzi,” vysvětluje odborník.

Největší hrozbou jsme si my sami sobě

Expert popřel tvrzení, že Česko je šestou nejbezpečnější zemí světa. Podle něj je to mantra a stačí si večer zajít na Václavské nebo Karlovo náměstí, abychom se o tom přesvědčili. Mířil tím na cizince, kteří tam prodávají drogy.

Zároveň Šándor zpochybnil teroristickou hrozbu vůči České republice ze strany islamistů. Z jeho hlediska je Češi k tomu ani nepotřebují a připomněl případ českého pseudodžihádisty, důchodce Jaromíra Baldy, který kácel stromy na železnici.

„Jsme národ do značné míry nesnášenlivý a lehce manipulovatelný. Pokud budeme nesmyslně útočit proti muslimům na našem území, pak se dočkáme toho, co nechceme. Že někdo z nich něco provede,“ varoval.

Případ benešovské nemocnice a kybernetická hrozba

Za jednu z největších současných hrozeb považuje Šándor kybernetické útoky a v této souvislosti připomíná útok na benešovskou nemocnici. ,,Kybernetický útok proti benešovské nemocnici, která byla paralyzována a nemohla poskytovat léčebnou péči, je jasným důkazem toho, o jak vážnou hrozbu jde. Obávám se, že žádná nemocnice v dnešní době by něčemu podobnému nebyla schopna čelit. Veřejný i privátní sektor může být denně ohrožován. O to více mě zaráží neochota části poslanců podpořit novelu zákona o vojenském zpravodajství, která by službě poskytla potřebné nástroje a pravomoci čelit kyberútokům,“ tvrdí expert.

Šíření dezinformací a fakenews

Podle Šándora nabývá na intenzitě i šíření dezinformací, které bývají využívány státními i soukromými aktéry. Nejcitlivějšími otázkami, na něž se zaměřují, jsou problémy migrace, současné vojenské konflikty, aktivity NATO a Evropská unie. Osobní pozornost a informovanost jednotlivců jsou hlavními zbraněmi proti fakenews.

„Naučte se ověřovat si informace z více zdrojů, včetně těch renomovaných ze zahraniční. Pokud stejnou informaci nenajdete v jiném zdroji, bude pravděpodobně smyšlená. Důležitou informaci chce sdělit každé médium. Hledejte odpověď na otázku ,Proč? Komu to přináší prospěch?’ Nenechte se svést ani tím, že zpráva konvenuje vašemu vnímání reality. Zbavte se ideologických předsudků. Ne všichni nepřátelé z minulosti jsou stále takoví, ne všichni přátelé z minulosti jsou na naší straně. V dezinformacích jsou často chybné údaje o čase a místě a o původu zprávy. Sledujte označení zdroje zprávy,“ doporučuje odborník.