Tento boj vstoupil do dějin jako absolutní vítězství sovětských letců: bylo zničeno pět amerických F-86 Sabre, zatímco sovětská strana ztratila dvě letadla MiG-15 Fagot.

Od té doby se vedou spory o to, která letadla jsou lepší. Podle hlavních letových taktických údajů byly MiG-15 a F-86 stejné. Současně byl MiG v rychlosti stoupání a specifickém poměru tahu a váhy lepší než Sabre. Americké letadlo vítězilo v rychlosti při střemhlavém letu a ovladatelnosti. Bylo však hůře vybaveno zbraněmi, na palubě bylo šest těžkých kulometů Colt Browning. Dvě 23mm a jedno 37mm dělo MiGu byla silnější.

Podle dostupných údajů provedli sovětští piloti 64. stíhacího leteckého sboru 1 872 leteckých bitev, během nichž bylo sestřeleno 1 106 nepřátelských letadel, z nichž bylo 650 stíhaček F-86. Ztráty činily 335 letadel. Poměr byl 3:1 ve prospěch sovětských pilotů, včetně nejnovějších strojů (MiG-15 a F-86 Sabre) - 2:1. Piloti Sjednocené letecké armády, k níž patřily jednotky Číny a KLDR, sestřelili 231 letadel a ztratili 271 letadel.

Práce některých historiků uvádějí, že hlavní věcí byla vždy profesionalita a dovednost pilotů. Legendou oblohy se stal Nikolaj Suťagin, který uskutečnil 66 leteckých bitev, sestřelil 21 letadel, z toho 15 F-86 Sabre. Zachoval se těsnopisný záznam taktické letecké konference útvaru, která se konala ve dnech 25. – 26. července 1951. Suťagin tam vystupoval jako nejproduktivnější pilot divize.

„Úkol byl prováděn desítkou ... V momentě levého obratu jsem byl 400-500 metrů za dvojicí kapitána Artěmčenka. Otočením o 50-60 stupňů doleva jsem si všiml, že vlevo dole, zpod vedoucího páru, nám zalétá na „ocas“ dvojice F-86. Dal jsem povel: „útočím, kryjte mne“ a levým bojovým obratem, v okamžiku, kdy jsem uvolnil brzdy a ubral plyn, jsem následnou půlotáčkou následoval dvojici F-86. Ve druhé smyčce jsme už byli na „ocasu“ F-86 a v horní poloze jsem vystřelil dvě krátké salvy na protivníka. První salva byla příliš krátká – nedoletěla, druhá přeletěla. Rozhodl jsem se přiblížit. Po ukončení ponoru (střemhlavého letu) udělala dvojice F-86 klopu doprava a poté doleva stoupáním. Díky tomuto otočení se vzdálenost snížila na 200-300 metrů. Když si toho nepřítel všiml, udělal obrat. Po uvolnění brzd jsme letěli za F-86 pod úhlem 70-75 stupňů směrem k moři. Když jsem se přiblížil na vzdálenost 150-200 metrů, zahájil jsem palbu... F-86 byl sestřelen.“