Čírtková se u sebe na Facebooku zamyslela nad tím, proč je současná liberální opozice v Česku natolik slabá, že ji v průzkumech výrazně nepomáhají ani Babišovy kauzy.

„Za normálních okolností by se opozice po takové době, kdy vládne pro mnohé nepřijatelný premiér s mnoha chybami, užuž chystala převzít vládní křesla,“ píše.

Nedostatek důvěry

Opozice však pro voliče není příliš důvěryhodná. Dokládá to tím, že navzdory svým proklamacím o spolupráci nejsou opoziční strany v mnoha podstatných věcech schopné dosáhnout shody.

„To je vzletných slov, až by jeden slzu zamáčkl, ale při první příležitosti se začnou opoziční také-lídři rvát, hádat a škodit si. To je příklad magistrátní koalice, stejně tak sestavování kandidátek pro krajské volby. Právě tady mohla opozice ukázat, že své vlastní proklamace o spojování myslí vážně. A výsledek? K pláči – tedy spíše k radosti jejích politických odpůrců,“ konstatovala.

Poslední skandál, který zmítá opozicí, a o němž Sputnik psal, je hádka mezi vedením Pirátů a stranou TOP 09. Šéf pirátského klubu Jakub Michálek dříve obvinil šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska z toho, že brání opozici v důvěryhodném fungování. Dále uváděl, že by TOP 09 měla zaniknout, byť se za tento výrok později omluvil. Za svými slovy o Kalouskovi si však stojí.

„Jak mají voliči věřit, že malé strany budou schopny spolupracovat po volbách? A před sněmovními volbami? Vždyť se nedohodnou absolutně na ničem, a to si ještě ani nedělí žádné funkce a výhody,“ pokládá si otázku Čírtková.

Charisma tvarohu a apely k Bruselu

Opozici podle právničky chybí i charismatičtí vůdci. Ti dnešní si neustále na premiéra stěžují a tím na voliče dojem neudělají.

„Lídři opozičních stran mají jeden vedle druhého – budu se opakovat – charisma asi jako hrouda tvarohu,“ tvrdí. „Naříkavé projevy opozičních představitelů, jak jim premiér rozšlapává bábovičky, mají vzbuzovat co?“

Jediný, kdo má alespoň trochu charismatu, je vůdce Pirátů Ivan Bartoš. Nicméně jeho strana je stále pro mnoho lidí nepřijatelná.

„A ještě je to okořeněné stěžováním si v Bruselu. Na snahu odstranit zvolené představitele pomocí zahraničních intervencí je, myslím, zdejší obyvatelstvo dost háklivé,“ poznamenala.

Na konci února dorazí do země mise europoslanců, jejichž úkolem bude vyšetřit střet zájmů českého premiéra. Europoslanci se mají kromě státních úředníků setkat se i s kritiky premiéra Babiše, včetně vůdce hnutí Milion chvilek pro demokracii Mikuláše Mináře.

„Je to ukázka, jak fungují Češi v Evropském parlamentu. Přenáší boje z vnitropolitické na evropskou úroveň. Jsou to všechno lidi, kteří mě nenávidí,“ 

komentoval věc pro INFO.cz Andrej Babiš.

Arogance „elit“

Čírtková se pustila i do prezentace programu opozičních politických stran. Vadí jí především jejich arogance.

„Pokud hloupá herečka řeční na demonstraci po boku opozičního politika a následně dá rozhovor do médií, v němž požaduje de facto omezení volebních práv pro starší, venkovské voliče (kteří ‚volí lež a nenávist‘), pokud politik z vlastních řad naznačuje, že si přeje smrt názorových oponentů, měl by skutečný lídr opozice vystoupit a rázně se proti tomu vymezit,“ napsala.

V dubnu zastupitel ODS v Jesenici u Prahy Martin Lang přirovnal prezidenta Miloše Zemana k Adolfovi Hitlerovi a na Facebook napsal, že je nutné jej „podřezat jako svini“. Herečka Martha Issová v rozhovoru pro Neovlivní.cz uvedla, že elita má přinášet vyšší principy „většině, která je nízká a vyprahlá“.

„Nadávat starým lidem a obyvatelům venkova nebo vulgárně útočit na zvoleného prezidenta je prostě z hlediska řadového voliče horší než jet na návštěvu do Číny a snažit se tam dojednat nějaké obchody, což nakonec dělají i ti adorovaní představitelé spřátelených zemí,“ poznamenala Čírtková.

Boj za práva menšin proti většině

Voliči ale především nejsou schopni ztotožnit se s opozičními volebními programy. Ty se totiž soustředí téměř výhradně na ochranu práv menšin před většinou a apelují k abstraktním hodnotám. Většině občanů ale záleží například na výši důchodů.

„Voliči seznali, že tzv. liberální demokraté hájí zájmy sice ‚všech‘, ale ten poslední, kdo je zajímá, je obyčejný pracující člověk, který musí každé ráno vstát, dostat se dopravními zácpami do práce, vydělávat peníze, starat se o rodinu a platit daně,“ zdůrazňuje právnička.

„Se stávajícím programem, centrem jehož zájmu je v podstatě imaginární a ideální příslušník menšiny, jehož údajná práva jsou soustavně shora zmíněnou většinou pošlapávána, ale kterého nikdy nikdo neviděl, nelze volby vyhrát. Prostě to nejde. Opoziční strany cpou voliči abstraktní neuchopitelná dobra, z nichž má navíc těžit někdo jiný, a on raději vezme zavděk zvýšeným důchodem. To je přece samozřejmé. Co je na tom tak nepochopitelného?“ uzavřela věc.