Na začátku svého textu expremiér a bývalý náměstek primátora hlavního města Prahy Jiří Paroubek popisuje, co je nezbytné pro vykonávání jakékoliv veřejné funkce. Je přitom přesvědčen, že by uchazeč o takovou pozici měl mít aspoň základní odborné znalosti a zkušenosti, čímž už ze začátku bezprostředně útočí na primátora Hřiba.
„Pokud se primátorem Prahy stane člověk, který do té doby – podle vlastních slov – sledoval zasedání pražského zastupitelstva jen na internetu, není to dobré ani pro něj, ani pro město. Pokud takových „borců“ je v městské radě většina, tak nemůžeme očekávat žádné zázraky,“ míní Paroubek.
Dokonce zaujímá ostře kritický postoj vůči celému vedení magistrátu. Hřibův současný tým totiž nepovažuje za kompetentní a vyčítá mu nedostatek potřebných dovedností pro plnění daných funkcí.
„Bohužel, v pražské městské radě se v současné době sešlo lidí, kteří mají jen malé anebo žádné zkušenosti s komunální politikou a jen malé či žádné zkušenosti z výkonu manažerských funkcí a jen malé nebo žádné odborné předpoklady pro výkon náročných funkcí, většina,“ kriticky konstatuje bývalý premiér.
Paroubek rovněž skepticky hodnotí Hřibovu schopnost čelit kritice. Podle expremiéra se politik v rozhovoru pro MFD zcela vyhýbá věcné reakci na příklady kritických komentářů ze strany řady politiků.
„Musím říci, že primátorovi, který je sice zcela neschopný a nekompetentní řídit město, nechybí mimořádná obratnost v rozhovorech s médii. Má schopnost uhnout od jakéhokoliv tématu k jeho zlehčení, často za použití zcela demagogických argumentů. Tak například, aby se vypořádal s kritikou předsedy KSČM Filipa, sdělí, že tu přece nemůže brát vážně, protože se jedná o „stranu, která podporuje vládu svého třídního nepřítele“… Kritiku od ministrů Petříčka či Zaorálka vlastně nezaznamenal a s celou záležitostí, kolem smlouvy s Pekingem, která by stejně do dvou let vypršela, vyřešil tím, že napravoval „chybu našich předchůdců,“ píše politik.
Dříve byl Hřib mnohokrát kritizován kvůli své nadstandardní aktivitě v oblasti zahraniční politiky, a to na úkor svých vlastních povinností. Vystavil se kritice i kvůli své služební cestě do Tchaj-peje, po níž mu bylo vyčítáno, že raději řeší otázku zřízení přímé letecké linky Praha-Tchaj-pej než dlouhotrvající dopravní problémy v samotné Praze. Paroubek předpokládá, že to všechno Hřib dělá s cílem přitáhnout na sebe pozornost. Mimo jiné poukazuje na to, že primátorovi zřejmě chybí kritické myšlení nebo že zkrátka zneužívá nedůvěryhodné informace ve vlastním zájmu.
Na konci textu Paroubek označuje Hřiba za prodavače iluzí, jenž je líný a naprosto neužitečný pro hlavní město a ještě jednou prosazuje názor, že hlavním cílem současného primátora je hledání kontroverzí s vládou a premiérem místo bezprostřední a náležité praktické činnosti.