V hlavní publikaci Ozbrojených sil Ruské federace, v novinách Krasnaja zvezda, vyšlo interview s velitelem raketových vojsk strategického určení, generálplukovníkem Sergejem Karakajevem, v němž hovořil o současných strategických silách a nejbližších perspektivách jejich vývoje. A o tom právě budeme hovořit.

Rychlý start jako způsob vyhnout se PRO

Karakajev uvedl, že MBR R-36M Vojevoda zatím nemá ve světové praxi stavby bojových raket obdoby a že Ruskem vytvořený komplex Sarmat, který má nahradit Vojvodu, nebude horší než jeho předchůdce, naopak ho v mnoha směrech překoná.

Díky čemu bylo dosaženo předností těchto raket? Jde o to, že jsou vybaveny kapalinovými motory, které jim zajišťují nejvyšší možnou akceleraci při startu. Proč je to důležité?

1. Při startu rakety je možné podle plamene raketových motorů přesně určit její umístění a zničit ji.


2. Likvidace rakety během startu vede ke zničení všech jejích bojových bloků (a těch může být deset i více)


3. Proto čím rychleji MBR startuje, tím je perspektivnější její obrana před případnými prostředky PVO protivníka

Ruská raketa vytvořená na Ukrajině

Vojevoda je samozřejmě již docela stará raketa, vytvořená na přelomu 80. a 90. let 20. století. Tvůrce raket R-36M2 – ukrajinská konstrukční kancelář Južnoje - je nyní zahraničním podnikem a po rozpadu poměrně pevných vojensko-technických vazeb, k němuž došlo v roce 2014, byla péče o stav Vojevody, který je ve výzbroji raketových vojsk strategického určení, předána ruskému Státnímu raketovému centru V.P. Makejeva (Makejevově konstrukční kanceláři) na Urale. Toto centrum je hlavním podnikem pro vytvoření nové těžké rakety Sarmat a má největší zkušenosti v práci s kapalinovými raketami - zde byly vytvořeny velmi účinné rakety tohoto typu pro ponorky SSSR a Ruska. Udržování Vojevody v provozním stavu je zatím zaručeno do roku 2024. Očekává se, že právě v této době – ​​v letech 2022 - 2024 – bude zahájeno přezbrojení na Sarmaty.

Nová raketa bude velmi brzy

Jaká je situace s výrobou raket Sarmat? V letech 2017–2018 bylo úspěšně provedeno prvních několik odpálení prototypů raket. Při tomto typu odpálení se používá raketa s plnohodnotným motorem prvního stupně s neplnou palivovou nádrží a maketou zbývajících stupňů a bojového zatížení. Začátek plnohodnotných letových zkoušek rakety Sarmat je naplánován na konec roku 2019. Letové zkoušky Sarmatu jsou plánovány na příští dva roky, po nichž bude zahájena sériová výroba a rozmístění nových raket. Přípravné práce k jejich přijetí do raketových vojsk strategického určení již probíhají - jsou vybavovány raketové základny a jsou školeni odborníci na rakety.

Sarmat ponese dva typy užitečného zatížení: minimálně 10 konvenčních hlavic s termonukleárními náboji o středním výkonu a také několik hypersonických řízených hlavic typu 4202 Avangard. Takové varianty bojového vybavení umožní zasáhnout nejdůležitější cíle: velitelská stanoviště, vojenské základny strategických jaderných sil, centra protiraketové obrany. Podle ruské vojenské doktríny jsou takové rakety zárukou odvetného jaderného úderu, protože je lze použít v podmínkách jaderného bombardování vlastních výchozích pozic.

Rusko přechází na ruské rakety

Vrchní velitel raketových vojsk strategického určení připomněl v interview pro Rudou hvězdu (Krasnaja zvezda), že se očekává úplné obnovení souboru mezikontinentálních raket a vyřazení raket sovětské výroby.

Takový proces skutečně probíhá. V příštím roce se očekává kompletní výměna již docela starých mobilních raket Topol za nejmodernější Jars. V raketových vojskách strategického určení je patrně jen několik pluků s Topoly, které jsou stále součástí výzbroje. Ve veřejných zdrojích z pochopitelných důvodů neexistují přesné informace o takovém nahrazování, ale právě v letech 2020–2021 se očekávalo ukončení záručních závazků týkajících se MBR Topol.

Kromě Vojvody a Topolu mají raketová vojska strategického určení stále ještě několik desítek starých kapalinových raket UR-100N UTTH. Na základě takové rakety bylo v prosinci 2019 zahájeno rozmísťování prvního raketového systému s hypersonickou hlavicí Avangard, ale většina starých UR-100N UTTH bude pravděpodobně nahrazena důlními verzemi raket Jars, Jars-S a Jars-M. K tomu pravděpodobně dojde během příštích čtyř let.

Očekává se tedy, že do roku 2025 bude 100 % raketových systémů, které se nacházejí ve výzbroji  raketových vojsk strategického určení, moderní ruské výroby.

Jak ukrýt MBR před nepřátelskými družicemi? 

K raketovým vojskům strategického určení Ruské federace dnes patří tři raketové armády, 12 raketových útvarů, z nichž čtyři jsou stacionární divize se šachtovými odpalovacími zařízeními a osm je mobilních s mobilními raketovými systémy. Kromě toho jsou součástí raketových vojsk strategického určení dva zkušební polygony, které zpravidla zůstávají neprávem ve stínu zpráv o MBR.

Prvním z nich je známý Kapustin Jar na jihozápadě Ruska, který je právem považován za „kolébku“ sovětské raketové techniky. Zde byla testována první sovětská raketa R-1 - kopie německé V-2. V současné době se na polygonu Kapustin Jar konají zkušební starty mezikontinentálních raket modernizovaných podle projektu Topol-E. Jde o to, že pomocí Topolu je užitečné zatížení testováno nejen pro tuto, ale i pro modernější rakety. Stárnoucí Topol se tak zároveň i recykluje a pomáhá vykročit vpřed ve stavbě raket.

Tyto starty se konají po tzv. „vnitřní dálnici“ - od Kapustina Jaru až do polygonu Sary-Šagan, který je od něj vzdálen 2 000 km a nachází se v Kazachstánu. Rusko si ho pronajímá od svých sousedů.

Raketové testy na této trati nemohou být sledovány cizími radary ani optickými stanicemi. Trať je sledována pouze z družic a jejich doba letu je známá, takže je možné najít „okno“, když nikdo nemůže sledovat start.

Na cíle v Tichém oceánu

Na polygonu Sary-Šagan jsou testovány systémy protiraketové obrany a jejich nové komponenty a právě zde jsou všechny nutné prostředky pro kontrolu testování strategických raketových hlavic v poslední části jejich letu.

Je třeba uvést, že kromě uvedených polygonů je mnoho testovacích startů v zájmu raketových vojsk strategického určení prováděno také z míst, která formálně patří jiným druhům vojsk. Právě z nich lze odpalovat MBR na maximální vzdálenost - do některých oblastí Tichého oceánu.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.