Daný nález v regionu Lambayeque doslova šokoval archeology a vyvolal nové otázky ohledně politické a náboženské povaze této civilizace. Nalezené kostry ale vyvolaly pochybnosti i pokud jde o sociální status.

„Nalezli jsme tady dva důležité hroby. V jednom z nich bylo kovové žezlo, snad z mědi, nějaké kosti a keramické předměty a další. Byla v něm ale také komora, kterou nyní začínáme rozkopávat,“ uvedl ředitel archeologického projektu Edgar Bracamonte.

Na záběrech jsou vidět lebky dětí, na kterých se zachovaly pozůstatky tetování.

Záhada Moia rozluštěna

Nedávno mezinárodní tým archeologů z USA, Nového Zélandu a Chile rozluštil záhadu Moai, kamenných soch na Velikonočním ostrově (Rapa Nui). Podle závěrů vědců měly tyto sochy chránit plodnost půdy, jak tomu dříve věřili domorodci.

Výzkumníci prozkoumali dvě sochy v kamenném lomu sopky Rano Raraku v centrální části ostrova. Tato sopka je zdrojem kamenů 95 % soch (celkem je jich přes jeden tisíc) a také jde o oblast zemědělství. Rozbor půdy ukázal, že v této části Rapa Nui pěstovali banány, batáty a kolokázii.

Vědci rovněž sdělili, že půda v Rano Raraku byla zřejmě tou nejplodnější na celém ostrově. Spolu se zdrojem sladké vody mohla i práce v kamenolomu sama o sobě zvýšit kvalitu půdy a zlepšit tím výrobu potravin. Půda v lomu je bohatá na jíl, který vznikl v důsledku vyvětrání sopeční horniny lapilli.

Moai nalezené v kamenolomu nebyly určeny k dopravě a měly tam zůstat. Výzkumníci mají za to, že kamenné sochy „chránily“ posvátnou přírodu lomu a pomáhaly ve výrobě zemědělských potravin.